Zapojení podnikatelů do plánování rozvoje území

Plánování rozvoje je proces stanovování cílů, úkolů a činností potřebných pro dosažení budoucího kvantitativně i kvalitativně lepšího stavu a v nejširším úhlu pohledu zahrnuje i realizaci stanovených činností a zpětnou vazbu. Formalizovaným výstupem plánovací činnosti jsou koncepční dokumenty, případě územně-plánovací dokumenty.

Plánování rozvoje obcí a krajů se uskutečňuje různými způsoby, klíčovou součástí je ale vždy dialog s občany, podnikateli i jejich zástupci, stejně jako napříč veřejnou správou. Nejen plánování, ale zejména uskutečňování rozvojových aktivit je založeno na interakcích mezi:

• občany, kteří jako územní společenství tvoří obec či kraj s právem samosprávy,
• územní samosprávou, reprezentující v politické rovině preference a zájmy občanů a v úřednické rovině vytvářející zázemí pro řízení zvolených rozvojových aktivit,
• a podnikateli, kteří vytváří pracovní místa a rozvíjí ekonomické aktivity.

Uvedené skupiny jsou navzájem propojeny. Občané nejsou jen ve své roli občana příslušné obce, ale mohou se nechávat volit do zastupitelstev obcí či krajů. Mnozí občané jsou také v roli podnikatelů. Podnikatelé mají nárok na zapojení mimo jiné i z titulu vlastnictví nemovitosti v obci.

Podnikatelé/podnikatelské subjekty jsou účastníky života obcí i regionů a svou přítomností i chováním ovlivňují mnohé aspekty rozvoje jednotlivých území. Vedle vytváření pracovních míst a generování dalších ekonomických efektů jsou s podnikáním, zejména s výrobními činnostmi, spojeny i vlivy na nejbližší okolí (hluk, prach apod.) a dopravní zátěž. Pro harmonický a udržitelný rozvoj obcí a regionů je nezbytné brát tyto aktéry jako nezbytné účastníky plánovacích procesů.

Vzájemná diskuse a interakce na úrovni veřejného a soukromého sektoru je důležitá zejména z následujících důvodů:

• Pro vytváření rámce podnikání musí mít veřejná správa dostatečné informace o potřebách podnikatelů – nutná je proto průběžná komunikace.
• Podnikatelé pro přípravu a realizaci svých podnikatelských strategií potřebují určitou stabilitu prostředí, resp. potřebují znát názory územní samosprávy a potřebují vědět, jakým směrem bude samospráva postupovat ve svých rozhodnutích.
• V dnešním propojeném světě je řešení většiny problémů možné pouze provázáním činností různých subjektů. Tento rozvojový faktor musí být obsažen již při plánování, aby byly rozvíjeny podmínky pro následnou spolupráci na rozvoji.

Zapojení podnikatelů do rozvojových aktivit v území musí být pro obě strany přínosné. Nejčastěji se jedná o sladění rozvojových představ, předcházení problémům/střetům a vybudování partnerství, struktur pro řešení různých situací. Základním aktivizačním nástrojem rozvoje je rozvojová koncepce obce (strategie), v níž obec stanoví nejen základní představu o rozvoji, kterou musí dispozičně odrážet územní plán, ale i kroky vedoucí k naplnění této představy.

Základním nástrojem regulace rozvoje v obci je potom územní plán, případně regulační plány. Územní plán významně ovlivňuje podmínky pro podnikání v obci. Při koncipování územního plánu musí být počítáno nejen s potřebami rozvoje rezidenční funkce obce spolu se zajištěním veřejných služeb, ale i s prostory pro ekonomické aktivity. Přestože je podnikání důležitou součástí života obce, v případě střetu zájmů jsou prioritní skupinou občané.

Při tvorbě strategie i územního plánu je potřebné u větších zaměstnavatelů v obci zjistit jejich celkovou situaci a zejména potřeby a dispozice ve vztahu k obci. V případě komplexnějšího mapování potřeb a rozvoje podnikatelských subjektů stojí v popředí následující otázky:

• Jaké je zaměření činnosti/výroby firmy a jaké jsou dopady působení na prostředí obce (např. dopravní zátěž, hluk apod.)?
• Jaký je počet zaměstnanců (včetně zhodnocení vývoje a jeho příčin)?  Důležitá je i informace o podílu zaměstnaných obyvatel obce a odhad budoucího počtu.
• Jaké jsou plány firmy na nejbližší období (zejména ve vztahu k prostorovým potřebám)? – Např. rozšířit výrobu/služby v rámci stávající činnosti; rozšířit výrobu/služby do jiné činnosti; rozšířit firmu do dalších míst mimo obec; rekonstruovat současné objekty či zařízení; zahájit výstavbu nových objektů či zařízení; koupit další nemovitost; pronajmout další nemovitost; přemístit firmu mimo obec; odprodat nepotřebné nemovitosti.
• Jak firma hodnotí spolupráci s obcí, co od obce potřebuje, co může firma nabídnout obci?

Při rozhodování podnikatelů o umístění provozovny do obce hrají základní roli podmínky pro daný typ činnosti a také přístup obecní samosprávy. Při vtahování podnikatelů do různých rozvojových aktivit nelze zapomínat na skutečnost, že podnikatelský subjekt je zřízen za účelem zisku, tzn. že buď bude v rámci spolupráce vyžadovat určitou protihodnotu za jeho aktivitu („něco za něco“), nebo zmíněná spolupráce bude uskutečňována až nad rámec jeho primárních podnikatelských aktivit v jeho volném čase. K podnikatelské aktivizaci je nezbytné dlouhodobě rozvíjet vztahy obce s podnikateli, významnou roli hraje i celková aktivita a atmosféra v obci. Podnikatelé (stejně jako občané) se ve zvýšené míře zapojují, pokud se řeší záležitost osobního významu nebo je aktivuje nějaký společný problém.

Zpracoval GaREP, spol. s r.o., 2012