Tvorba programu rozvoje obce

14.07.2010 15:17

  Úvodní metodika pro zpracování programu rozvoje obce jako ZÁKLADNÍHO municipálního koncepčního dokumentu.

 
Kdo bude program zpracovávat?
 
Kdo bude program rozvoje územního obvodu obce zpracovávat závisí zejména na možnostech obecního rozpočtu a na požadavcích na odborný rozsah a kvalitu dokumentu. Obec má v tomto případě prakticky tři varianty:

Varianta A

Zpracovatelem bude externí specializovaná firma / instituce

Klady                                                                                                                             Zápory
-         odbornost a zkušenost zpracovatele
-         použití ověřené metodiky
-         návaznost zpracovávaného materiálu na další územní rozvojové dokumenty (programy rozvoje mikroregionů, krajů, ČR, atd.)
-         zpracovatel nezná dopodrobna místní podmínky a mentalitu obyvatel
-         zpracovatel může spoléhat na neznalost představitelů obce a ne ve všech bodech podrobně rozpracuje požadovanou problematiku
-         vysoké finanční náklady ve srovnání s ostatními variantami
 
 
Jak využít klady tohoto modelu a eliminovat jeho zápory:
  1. přesně specifikovat zadání pro zpracování rozvojového;
  2. požadovat podrobnost zpracování odpovídající úrovni dokumentu (tj. čím krátkodobější dokument, tím konkrétnější a propracovanější závěry a návrhy – dokument musí sloužit realizátorům a jeho závěry musí být implementovatelné);
  3. požadovat od zpracovatele realizovat v rámci zpracování programu prvky komunitního plánování;
  4. pověřit pracovníka obecního úřadu nebo člena rady či zastupitelstva dohledem nad plněním zadání a vlastním zpracování rozvojového dokumentu – pověřený pracovník by měl být znalý místní problematiky, výhodné je, pokud absolvuje některý ze specializovaných vzdělávacích programů;
  5. zapojit v rámci připomínkového řízení širokou veřejnost a zohlednit v dokumentu názory vzešlé z tohoto řízení;
  6. konzultovat jednotlivé kroky se zpracovatelem po obsahové stránce a ihned k nim vznášet připomínky;
  7. požadovat od zpracovatele průběžné a závěrečnou prezentaci výstupů před zastupitelstvem obce a před veřejností.
Varianta B
Zpracovatelem bude pověřený pracovník obecního úřadu, člen rady nebo zastupitelstva (případně jiný obyvatel obce) a externě pouze pro dílčí zpracovatelské úkoly bude najata odborná firma
 
Klady                                                                                                                              Zápory
-         využití odbornosti a zkušenosti konzultanta
-         zajištění odborného metodického vedení
-         zajištění návaznosti zpracovávaného materiálu na další územní rozvojové dokumenty (programy rozvoje mikroregionů, krajů, ČR, atd.)
-         uplatnění podrobné znalosti území, jeho potřeb a mentality obyvatel
-         nižší finanční náklady
-         úroveň odbornosti pověřeného pracovníka
-         možná nízká motivace pověřeného pracovníka může způsobit, že práce budou odkládány a že se doba zpracování bude nežádoucím způsobem prodlužovat
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Varianta C
Zpracovatelem bude pověřený pracovník obecního úřadu, člen rady nebo zastupitelstva, případně jiný obyvatel obce
 
Klady                                                                                                                              Zápory
-         uplatnění podrobné znalosti území, jeho potřeb a mentality obyvatel
-         minimální finanční náklady
-         úroveň odbornosti zpracovatele
-         možná nízká motivace pověřeného pracovníka může způsobit, že práce budou odkládány a že se doba zpracování bude nežádoucím způsobem prodlužovat
-         možná nekompatibilita zpracovávaného materiálu s dalšími územními rozvojovými dokumenty (programy rozvoje mikroregionů, krajů, ČR, atd.)
-         metodicky nesprávný postup, který by ve svém důsledku mohl nežádoucím způsobem zkreslovat závěry práce
 
 
 
 
 
Z porovnání výše uvedených variant považujeme za nejoptimálnější způsob, jak vytvářet program rozvoje územního obvodu obce promyšlenou kombinaci variant A a B. Tento „kompromisní“ způsob umožní zpracovat kvalitní dokument na vysoké odborné úrovni s jednoznačnými závěry a doporučeními relevantními pro danou obec/lokalitu.
 
 
 
 
 
 
 
 
Jakým způsobem bude program zpracováván?
 
Doporučená rámcová metodika zpracování programu rozvoje územního obvodu obce
 
A.  Sociálně ekonomická analýza
 
Analytická část hodnotí vývoj a stav jednotlivých význačných ekonomických, kulturně-historických, společenských, ekologických a dalších ukazatelů a jevů a na základě rozboru těchto ukazatelů odhaluje příčiny a důsledky jejich vývoje. Jedná se o stěžejní výchozí část každého rozvojového dokumentu, kdy zjednodušeně řečeno, rozebíráme a hodnotíme současný stav a vývoj klíčových socioekonomických ukazatelů v obci (hledáme jak kladné, tak záporné stránky rozvoje obce) a popisujeme příčiny tohoto stavu a možná opatření, jak stav zlepšit. V současnosti obecně používaná metodika zpracování územních rozvojových koncepcí rozděluje celou problematiku, tedy i analytickou část do šesti základních kapitol, tzv. problémových okruhů:
 
a)      Ekonomika
b)      Lidské zdroje
c)      Infrastruktura
d)      Životní prostředí
e)      Cestovní ruch
f)        Zemědělství a rozvoj venkova
 
Protože vytváření programů rozvoje územního obvodu obcí se většinou týká, vzhledem k jejich vysokému počtu, venkovských obcí, není třeba samostatně zpracovávat problémový okruh f). Jeho obsah se promítá do všech ostatních kapitol.
 
 
a)      Ekonomika
 
V této oblasti je třeba zaměřit pozornost jednak na soukromou ekonomickou sféru (podnikání, zaměstnanost, efektivnost ekonomiky) a dále na odvětví veřejné ekonomiky a veřejných financí, tj. zejména obecní rozpočet, jeho příjmy a výdaje, míra finanční soběstačnosti obce, míra zadluženosti obce, apod.). Výsledkem analýzy této oblasti je zhodnocení ekonomické úrovně obce, její současné hospodářské síly a rezerv, které je do budoucna možno využít. V této sféře je však velmi obtížné získat relevantní data. Problematická je zejména ekonomická výkonnost hospodářských jednotek v dané obci. I přesto jsou k dispozici použitelné údaje zejména ze zdrojů Českého statistického úřadu (ČSÚ) a databázích krajských úřadů. Důležitá je též vlastní, osobní znalost ekonomických podmínek v obci a dobrá úroveň komunikace a spolupráce s místními ekonomickými subjekty.
 
b)      Lidské zdroje
 
Tato, obsahově nejširší oblast, se zabývá zejména demografickým vývojem (počet obyvatel, přirozený přírůstek, migrace obyvatel, sňatečnost, atd.), dále otázkou bydlení (kvalita, kapacita), zázemí pro bydlení (sportovní a kulturní vyžití, úroveň občanské vybavenosti a služeb), a v neposlední řadě i otázkou vzdělání, zdravotních podmínek a péče a sociální problematikou. U složek vybavenosti obce hodnotíme jejich dostatečnost a to jak po stránce kvantity a dostupnosti pro všechno obyvatele, tak i po stránce kvality. Kromě nabídky těchto služeb a všeobecně zázemí pro obyvatele je třeba zkoumat i poptávku místní komunity po těchto službách, tedy o co je v obci zájem a v jaké kvalitě. Všechny potřebné informace pro provedení analýzy by měly být dostupné přímo na obecním úřadu, popř. na krajských úřadech. Podstatná je též znalost místních podmínek v obci. Aktuální potřeby obyvatel je též vhodné zjišťovat terénním šetřením.
 
c)      Infrastruktura
 
Tuto kapitolu dělíme v zásadě na dvě subkapitoly:
·        dopravní infrastruktura, tj. dopravní dostupnost (tedy jak je obec dostupná, resp. jak jsou dostupná okolní centra z pohledu socioekonomických aktivit – existence a kvalita silniční a železniční sítě, dostupnost letecké dopravy, apod.) a dopravní obslužnost, tzn. jak je daná obec (lokalita) obsluhována hromadnou osobní dopravou (silniční, železniční). Tyto dvě kategorie a jejich kvalita mají zejména v odlehlejších oblastech zásadní vliv na rozvoj celého území.
·        technická infrastruktura, která hodnotí veškerá síťová vedení (energovody, vodovody, kanalizace), dále čistírny odpadních vod, veřejné osvětlení, atd. Kvalita těchto složek je jedním ze základních měřítek hodnoty úrovně zázemí pro život obyvatel obce.
Základní podklady k analýze infrastruktury jsou i dispozici v každé obci. Speciální data je možno požadovat od jednotlivých správců infrastrukturních sítí (vodovody a kanalizace, energetika, plynárna) a dále obdobně jako u všech ostatních problémových okruhů na krajských úřadech.
 
d)      Životní prostředí
 
Zdravé životní prostředí a obecně soulad všech aktivit v území s principy udržitelného rozvoje musí být základním cílem realizace každého koncepčně-rozvojového materiálu a uvedené zásady se musí promítat do všech popisovaných kapitol. V problémovém okruhu „Životní prostředí“ se zkoumá a analyzuje stav a vývoj všech základních složek přírody, tj. vody, ovzduší, půdy, rostlinstva a živočišstva na popisovaném území. Provádí se rozbor případného znečištění/ohrožení těchto složek a hledají se jeho příčiny. Lokalizují se též možné budoucí zdroje znečištění/ohrožení a následně se v návrhové části dokumentu přijímají preventivní opatření proti zjištěným potenciálním znečišťovatelům. V kapitole „Životní prostředí“ se také věnuje velká pozornost otázce krajiny a to jak z pohledu rozvojového potenciálu, tak, a to zejména, z pohledu životního prostoru, tedy území, které nás obklopuje, ve kterém žijeme a které si musíme chránit.
 
e)      cestovní ruch
 
Tento problémový okruh, který od roku 1990 nabývá stále většího významu z mnoha pohledu ve své analytické části hodnotí dvě základní nezbytné složky tohoto odvětví:
·        atraktivity cestovního ruchu, tj. zejména přírodní a kulturně-historické bohatství, které je spolu s možností kulturního a sportovního vyžití hlavním lákadlem pro turisty
·        vybavenost pro cestovní ruch, tzv. materiálně-technická základna, tzn. kvalitní a v dostatečné míře vybudovaná síť ubytovacích, stravovacích a dalších doplňkových zařízení. Bez tohoto obslužného zázemí není možný rozvoj ekonomicky zajímavého cestovního ruchu ani v sebeatraktivnějších lokalitách.
 

B. SWOT analýza

SWOT analýza představuje standardní metodu používanou ke shrnutí a prezentaci závěrů sociálně-ekonomické analýzy. Ve svých počátcích byla tato metoda využívaná zejména v marketingových analýzách soukromé sféry. Postupně se, díky své čitelnosti a přehlednosti, stala součástí metodik pro zpracování analýz i v oblasti veřejné správy. V této sféře se však, oproti soukromému sektoru, vyskytuje řada odlišností, které pak v konečném důsledku způsobují metodické nepřesnosti. Z tohoto důvodu NARM doporučuje modifikaci původní SWOT analýzy v následujícím pojetí:

S – STRENGHTS (silné stránky) – rozvojově jednoznačně pozitivní a současně aktivní jevy a trendy vývoje v dané věcně a územně vymezené oblasti
W – WEAKNESS (slabé stránky) – rozvojově negativní a současně aktivně působící jevy a trendy vývoje v dané věcně a územně vymezené oblasti
O – modifikace OPTIONS (možnosti) – vnitřní rezervy a nevyužitý rozvojový potenciál dané věcně a územně vymezené oblasti, vnější příležitosti rozvoje území (pozn.: v klasickém pojetí představují příležitosti –opportunities- pouze vnější rozvojové možnosti, rezervy, pozitivní okolnosti které nelze působením analyzovaného subjektu ovlivnit ani aktivizovat)
T – THREATS (hrozby) – dosud neaktivní vnitřní věcná a územní rizika, která potenciálně mohou ohrozit rozvoj území, vnější možné hrozby (pozn.: v původní verzi SWOT analýzy představují hrozby pouze vnější ohrožení, které není analyzovaný subjekt schopen odvrátit či ovlivnit vlastními silami a prostředky)

V posloupnosti zpracování analytické části programu rozvoje územního obvodu obce se na základě provedené socioekonomické analýzy nejprve zpracují tzv. dílčí SWOT analýzy, tj. SWOT analýzy ke každému problémovému okruhu zvlášť. Do této fáze je tvorba programu rozvoje plně v rukou zpracovatele a zástupců obce. Po provedení sociálně-ekonomické analýzy a následném zpracování dílčích SWOT analýz je vhodné zapojit do zpracování určitou oponentní skupinu nebo v lepším případě co nejširší veřejnost. V případě, že bude vytvořena pouze oponentní pracovní skupina, doporučujeme, aby tato skupina byla složena z obyvatel obce při respektování věkové, pohlavní, národnostní, sociální, ekonomické a vzdělanostní struktury obyvatelstva v obci. Optimální počet členů pracovní skupiny závisí na počtu obyvatel obce. V každém případě by neměl být nižší než pět. Horní hranice počtu členů není omezena, v zásadě čím více nápadů, tím lépe, na druhou stranu v příliš početné skupině je obtížné vést jednání tak, aby vedlo k co nejlepším výsledkům. Vytvořená pracovní skupina má v analytické části zpracování programu rozvoje územního obvodu obce tři základní úkoly:

  • zhodnotit provedenou sociálně-ekonomickou analýzu
  • zhodnotit zpracovatelem předložené dílčí SWOT analýzy (hodnocení je vždy subjektivní opřené o znalost prostředí a zpracovanou socioekonomickou analýzu, hodnotitel může doplňovat, škrtat a měnit jednotlivé položky silných, slabých stránek, příležitostí a hrozeb)
  • stanovení priorit důležitosti jednotlivých složek dílčích SWOT analýz ve všech problémových okruzích, tzn. vytipovat a označit v každé kapitole, která silná, slabá stránka, příležitost a hrozba je dle názoru hodnotitele nejdůležitější (v pozitivním a negativním slova smyslu) pro v návaznosti na celkový rozvoj obce

Na základě zpracované socioekonomické analýzy a v souladu s oponovanými závěry dílčích SWOT analýz vytvoří zpracovatel programu tzv. globální SWOT analýzu, tj. shrnutí všech stěžejních silných, slabých stránek, příležitostí a hrozeb za celou oblast rozvoje obce. V praxi je to shrnutí výsledků úkolu pracovní skupiny, kdy její členové stanovovali priority důležitosti jednotlivých složek dílčích SWOT analýz všech problémových okruhů. Tato globální SWOT analýza je odrazovým můstkem ke zpracování návrhové části programu rozvoje územního obvodu obce. Ukazuje totiž, které silné stránky a příležitosti je možno využít pro nastartování hospodářské a sociální konjunktury v obci a naopak jaké problémy a ohrožení mohou zamýšlený růst oslabit, případně znemožnit.

C. Návrhová část programu rozvoje územního obvodu obce
 
    1. Stanovení rozvojových cílů 
Na základě zpracovaných analýz vytipuje zpracovatel v součinnosti se zástupci obce po projednání v pracovní skupině:
·        hlavní dlouhodobé rozvojové cíle obce, tj. cíle s časovým horizontem realizace 15 – 20 let. Pro další bezproblémové zpracování a hodnocení programu a jeho následnou realizaci doporučujeme stanovit si pouze jeden zásadní cíl i za cenu větší míry obecnosti. Tento hlavní, tzv. strategický cíl by měl plně vycházet z provedené analýzy
·        dílčí dlouhodobé rozvojové cíle, tj. cíle s časovým horizontem realizace shodným se strategickým cílem. Tyto dílčí cíle se stanoví pro každý problémový okruh a jejich splnění představuje i splnění strategického cíle. Opět doporučujeme minimalizovat počet dílčích cílů v rámci jednoho problémového okruhu. Optimální je počet 2 – 4 podle rozsahu problematiky jednotlivých kapitol. 
 
Při stanovování cílů, kdy cílem v předmětné oblasti rozumíme změnu, kterou požadujeme a které chceme v této oblasti dosáhnout v určitém stanoveném termínu, musíme respektovat základní vlastnosti požadované změny:
·        pozorovatelnost změny (v průběhu realizace kroků k dosažení cíle musí být zřejmé, že se stanovený cíl skutečně naplňuje)
·        měřitelnost, příp. hodnotitelnost změny (v průběhu naplňování cíle musíme mít možnost změřit či zhodnotit dosavadní výsledky a porovnat je s výsledky požadovanými, plánovanými)
 
    1. Stanovení programových úkolů
Zpracovatel v součinnosti se zástupci obce a pracovní skupinou navrhne konkrétnější, specifičtější cíle a možnosti dosažení vytipovaných strategických cílů (hlavního, dílčích), tzv. programové úkoly, tj. střednědobé cíle s časovým horizontem realizace 4 roky, které v sobě zároveň obsahují cesty a varianty vedoucí k dosažení strategických cílů. Každý dílčí strategický cíl může mít tedy více programových úkolů. Optimální počet těchto úkolů opět záleží na rozsahu dílčí problematiky. Základní vlastnosti pozorovatelnost, měřitelnost, příp. hodnotitelnost musí zůstat zachovány i v této úrovni.
 
    1. Určení rozvojových aktivit
Aktivita je konkrétní činnost, jejíž realizace vede k naplnění programového úkolu. Je tedy zřejmé, že každý programový úkol v sobě obsahuje aktivity, realizační kroky, k jeho splnění. Vlastní aktivita je ve většině případů plánována na časové období jednoho roku. Rozbor každé jednotlivé aktivity by měl obsahovat:
·        podrobný popis
·        zhodnocení přínosů realizace aktivity (ekonomických, společenských)
·        výpočet nákladů na realizaci aktivity
·        určení nositele aktivity (tj. osoby, organizace či instituce, která bude garantovat, že skutečně dojde k realizaci aktivity – nositelem může být obec, určitý podnikatel, nezisková organizace, apod.)
·        určení konkrétní zodpovědnosti za realizaci aktivity (nositel aktivity určí konkrétní osobu zodpovědnou za realizaci aktivity – např. obec určí starostu, vedoucího finančního odboru, atd.)
·        vytipování možných zdrojů potřebných k realizaci aktivity
·        zhodnocení multiplikačních efektů realizace aktivity (vytipování možných dopadů realizace konkrétní aktivity na výsledky jiných aktivit, zhodnocení vlivu výsledků realizace aktivity na míru naplnění konkrétních programových úkolů a následně rozvojových cílů, multiplikační efekt může působit oběma směry, tedy pozitivně i negativně)
 
    1. Určení priorit pro realizaci aktivit
Samotným zakončením návrhové části a tím i celého programu rozvoje územního obvodu obce je určení priorit pro realizaci jednotlivých vytipovaných aktivit. Tyto priority stanoví zpracovatel programu v součinnosti se zástupci obce a pracovní skupinou podle několika zásad:
·        větší prioritu má aktivita, s větším pozitivním multiplikačním efektem a nižšími předpokládanými finančními náklady
·        větší prioritu má i přes předpokládané vyšší finanční náklady aktivita, která má větší pozitivní multiplikační efekt, kdy by stejného efektu bylo dosaženo realizací více aktivit jednotlivě levnějších avšak v součtu finančně nákladnějších
·        v případě stejného multiplikačního efektu má větší prioritu aktivita finančně méně nákladná a realizačně méně náročná
·        priorizovaná aktivita musí být v plánovaném období realizovatelná.
 
 
Jak a kdy bude do celého procesu zapojena veřejnost?
 

Pro zdárný průběh zpracování programu rozvoje územního obvodu a zejména pro jeho budoucí úspěšnou realizaci je třeba do celého procesu zapojit co možná nejširší občanskou veřejnost. Vhodnými formami zapojit obyvatele obce do úvah nad vlastním rozvojem obce nad její budoucností, umožnit občanům sdělit své názory a svá přání a zapracovat tyto poznatky do všech částí zpracovávaného programu. Pro úspěch tohoto programu je ideálním stavem, pokud se většina obyvatel obce ztotožní s jeho programovými výstupy a začne se aktivně podílet na samotné realizaci. Pro dosažení nebo lépe řečeno pro přiblížení se k tomuto ideálnímu stavu je od začátku zpracovávání programu územního obvodu obce důležité informovat veřejnost (místní noviny, informační letáčky, vývěsky, obecní rozhlas, atd.) a pořádat různá setkání při různých příležitostech (zasedání zastupitelstva, neformální posezení s občany obce, s místními podnikateli, školní soutěže, kulturní a sportovní akce, apod.). Program rozvoje, který vznikl na základě široké shody obyvatel obce tak má velkou šanci na bezkolizní realizaci ve stanoveném časovém horizontu.

 

Role starosty obce při přípravě a zpracování programu rozvoje územního obvodu obce

Příprava zpracování

  • nastudování problematiky
  • shromáždění informací o možných zpracovatelích včetně referencí a orientačních cenových nabídek
  • zajištění informační kampaně v obci - seznámení obyvatel obce se záměrem zpracovat program rozvoje (obecní tisk, letáčky do schránek, obecní rozhlas, u příležitosti kulturní či jiné akce, osobní prezentace záměru ve spolcích, apod.)
  • informování obecní rady a obecního zastupitelstva o následujících bodech:
  •       program rozvoje územního obvodu obce – význam, důvody, důsledky
  •       návrh postup zpracování vč. harmonogramu
  •       personální a finanční možnosti obce ve vztahu k otázce zpracovatele
  •       organizační zajištění – ustavení pracovní skupiny a její činnost, zapojení veřejnosti
 Průběh zpracování
  • osobní dohled nad zpracovateli
  • poskytování informací a datových podkladů zpracovateli
  • konzultace dílčích výstupů se zpracovatelem
  • osobní účast na jednání pracovní skupiny
  • motivování veřejnosti (občanů, podnikatelů, spolků, atd.) k předkládání námětů a připomínek
  • informování o programu a konzultace metodiky a obsahových závěrů s regionalisty krajského úřadu (zejména pro možné zohlednění záměrů nadobecního charakteru v krajských koncepcích a opačně pro promítnutí krajských záměrů do programového dokumentu obce)
 Dokončení zpracování
  • zajistit projednání a schválení dokumentu v obecní radě a v obecním zastupitelstvu
  • zajistit zveřejnění dokumentu
  • zajistit plnění úkolů plynoucích ze zpracovaného programu
Zpět

Vyhledávání

Fotografie použita dle Creative Commons David_Yannick  © 2009-2018 Asociace regionalistů z.s., e-Rozvoj.cz, s.r.o. Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode