Podnikání ve venkovské turistice

01.12.2010 18:58

1. PODNIKÁNÍ VE VENKOVSKÉ TURISTICE

1.1 VÝCHODISKA PRO PODNIKÁNÍ VE VENKOVSKÉM CESTOVNÍM RUCHU

Zejména kvůli nedostatku pracovních příležitostí a mnohde problematické dostupnosti větších center je pro obyvatele venkova vlastní podnikání často jedinou možností, jak realizovat ekonomickou (výdělečnou) činnost. Podnikat je možné v různých oblastech a není pravidlem, že musí jít pouze o zemědělce či majitele farem. Svého vlastnictví mohou využít také majitelé domů, chalup či zemědělských usedlostí, kteří se mohou soustředit na poskytování ubytovacích služeb a s tím spojených doprovodných služeb s ohledem na možnosti vlastních nemovitostí či ve spolupráci s jinými subjekty.

Také soukromí zemědělci mohou rozšířit svůj podnikatelský záměr nabídkou ubytovávání turistům, kteří nevyhledávají přeplněná rekreační střediska, ale hledají odlišné zážitky a jiný způsob trávení volného času.

Je však nutné mít na paměti, že v převážné většině neznamená začátek podnikání okamžité zbohatnutí. V prvních letech je většinou třeba investovat vydělané peníze do rozvoje podnikání a výsledky (resp. zisk) se mohou ukázat až po delší době. Toto platí obecně pro začínající podnikatele a je proto třeba s tím počítat a obrnit se trpělivostí.

Rozvoj cestovního ruchu poté může vytvářet navazující příležitosti pro další subjekty v obci – pohostinství, obchod, opravárenství a další služby určené prvotně pro obyvatelstvo dané obce, případně pro spádové okolí.

Z tohoto pohledu je důležité též zajištění doplňkových služeb (tzn. neorientovat se výhradně na služby základní bez návaznosti na další aktivity). Rozhodující pro systém doplňkových služeb je způsob trávení volného času turistů (mimo „hlavní“ rekreační aktivitu) - vesnické zábavy, sportovních aktivit, historické tradice a atrakcí apod. S tím je velmi úzce spojena nutnost účinné a dobře zacílené reklamy a propagace regionu.

 

1.2 ZÁKLADNÍ PODMÍNKY PRO ÚSPĚŠNÉ PODNIKÁNÍ VE VENKOVSKÉM CESTOVNÍM RUCHU

Základem úspěšného podnikání v jakékoliv oblasti, tedy i ve venkovské turistice, je:

  • dostatečná motivace (pádný důvod)
  • vhodně zvolený předmět podnikání (dobrý nápad)
  • alespoň základní znalost legislativních podmínek upravujících podnikání

 

1.2.1 Rozhodnutí o počátku podnikání

Na počátku jakéhokoliv podnikání, to se netýká jen venkovského cestovního ruchu, je rozhodnutí o tom, zda daný člověk začne podnikat. Toto rozhodnutí není v žádném případě jednoduché, je nutné promyslet a důkladně zvážit všechny možné okolnosti, možnosti či vazby. Kromě ekonomických faktorů je třeba vzít v úvahu i společenské skutečnosti (rodinné zázemí, podporu příbuzných, sousedské vztahy, apod.). Začínající podnikatel si musí uvědomit, že podnikání je soustavná činnost vyžadující neustálé reakce na změny vnějšího prostředí a řešení obvyklých i neobvyklých situací. Podnikatel do podnikání vkládá nejen svůj majetek, ale i své jméno a jen on sám výhradně nese odpovědnost za své úspěchy či neúspěchy. Podnikání s sebou nenese jen vlastní činnost, kterou její realizátor bezpečně ovládá (např. truhlář výrobu nábytku, švec opravy bot, apod.), ale podnikatel musí zajistit (vlastními silami nebo nákupem) další aktivity spojené s legislativními povinnostmi, které s podnikáním souvisí (vedení účetnictví či daňové evidence, daňové povinnosti, povinnosti vyplývající z obchodního, občanského, živnostenského zákona, povinnosti ze zákoníku práce, apod.). Informovanost o těchto věcech a jejich alespoň částečná znalost je pro zahájení podnikání podstatná. Uvedená negativa, která mohou případné začínající podnikatele odrazovat, jsou však vyvážena nespornými kladnými dopady podnikání – svoboda v práci, možnost samostatně si organizovat vlastní výkon i volný čas, samostatnost v rozhodování, odpovědnost pouze vůči sobě samotnému, apod. Pro rozhodnutí o zahájení podnikání musí být (s ohledem na výše uvedené) musí mít začínající podnikatel dostatečně pádný důvod. V případě rozvoje podnikání ve venkovské turistice mohou být hlavní důvody následující:

  • nedostatečný finanční efekt současné ekonomické aktivity,
  • neperspektivnost pracovního uplatnění,
  • zájem ekonomizovat vlastní majetek,
  • dobrý nápad (mezera na trhu, navázání služeb na jiné aktivity, specifické přírodní podmínky, apod.).

 

1.2.2 Založení živnosti v oblasti venkovské turistiky

Dle platných právních předpisů si podnikatel založí svoje podnikání v režimu jednoho ze čtyř typů živností:

  • řemeslná živnost
  • vázaná živnost
  • koncesovaná živnost
  • volná živnost

Pro volnou živnost není třeba prokazovat odbornou způsobilost a pro její založení stačí ohlášení a registrace na živnostenském úřadu (dle sídla podnikatele nebo místa podnikání). Na živnostenském úřadu je třeba hlásit jak místo podnikání tak provozovnu. Ve venkovském prostoru lze samozřejmě podnikat v mnoha odvětvích a oblastech, pokud se podíváme na venkov pohledem cestovního ruchu, potom můžeme mezi nejtypičtější volné živnosti pro venkovský cestovní ruch zařadit následující:

Základní služby:

·        ubytovací služby

·        velkoobchod a maloobchod

·        provozování cestovní agentury a průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu

·        provozování kulturních, kulturně vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí

·        provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti

·        překladatelská a tlumočnická činnost

 

Doplňkové služby:

  • výroba potravinářských a škrobárenských výrobků
  • pěstitelské pálení
  • zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků
  • výroba a zpracování skla
  • broušení technického a šperkového kamene
  • umělecko-řemeslné zpracování kovů
  • výroba školních a kancelářských potřeb, kromě výrobků z papíru, výroba bižuterie, kartáčnického a konfekčního zboží, deštníků, upomínkových předmětů
  • pronájem a půjčování věcí movitých
  • fotografické služby

Všechny tyto typy činností jsou zařazeny pod jednu tzv. „univerzální volnou živnost“ jejíž právní označení je: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Podnikatel si může a musí vybrat, které konkrétní činnosti si nechá v rámci této univerzální volné živnosti registrovat. Poplatek je přitom stejný (1000,-- Kč) bez ohledu na počet registrovaných volných živností.

Ohlášení a registrace u živnosti řemeslné a vázané probíhá stejně jako u živnosti volné. Oproti původní kategorii se zde ovšem prokazuje odborná způsobilost. Pro venkovský cestovní ruch můžeme z vyjmenovaných činností vybrat následující:

 

Řemeslné živnosti

  • Hostinská činnost
  • Řeznictví a uzenářství
  • Mlékárenství
  • Pekařství, cukrářství
  • Mlynářství
  • Pivovarnictví a sladovnictví

 

Vázané živnosti

  • Průvodcovská činnost horská
  • Vodní záchranářská služba
  • Masérské, rekondiční a regenerační služby

 

Pro provozování koncesované živnosti je nutné získání koncese a registrace na živnostenském úřadu podle místa sídla podnikatele nebo místa podnikání. I zde je nutné prokázat odbornou způsobilost. Pro realizaci cestovního ruchu jsou typické dvě:

  • provozování cestovní kanceláře
  • silniční motorová doprava osobní

 

Před založením firmy je třeba si rozmyslet, jestli chce nebo může zahájit podnikatel svoji činnost sám nebo se společníky. Od toho se odvíjí způsob založení firmy, ručení za výsledek hospodaření či dělení zisku. Založení firmy a registrace živnosti u fyzických osob je jednodušší a méně administrativně a finančně náročné než založení obchodní společnosti dle obchodního zákoníku. Živnostenské oprávnění je však vyžadováno v obou případech.

 

1.2.3 Přehled a zařazení základních služeb cestovního ruchu v oblasti venkovské turistiky

 

     Ubytování – volná živnost

     Ubytování v soukromí do 10 osob s podáváním snídaní – volná živnost (hygienické předpisy)

     Prodej vlastních přebytků (rostlinných i živočišných) – NENÍ živnost (veterinární předpisy)

     Prodej vlastních výrobků (sýry, uzeniny, maso, mošty) – volná živnost (hygienické, veterinární a potravinářské předpisy)

     Polopenze nebo plná penze vč. all inclusive – řemeslná živnost – hostinská činnost (možno i vč. ubytování)

     Převoz dopravním prostředkem – živnost koncesovaná

     Zprostředkovatelská činnost – živnost volná

     Nabídka služeb venkovské turistiky – živnost volná

 

1.2.4 Další podnikatelská legislativa s nutností alespoň minimální orientace

 

Obchodní zákoník

Určuje subjekty a objekty obchodně právních vztahů, upravuje vztahy v obchodních společnostech a družstvech, vyjasňuje kapitálové vztahy, a s tím související např. podíl na řízení firmy, zastupování firmy, apod. Obchodní zákoník je třeba studovat zejména v případě, že podnikatel volí podnikání ve formě obchodní společnosti nebo družstva. Ekonomicky i právně nejvýhodnější formou pro individuálního podnikatele nebo malou skupinu společníků se jeví společnost s ručením omezeným (minimální finanční, popř. věcný vklad, jasná právní struktura vlastníků, omezené ručení vlastním majetkem společníků).

 

Živnostenský zákon

Obsahuje důležitá ustanovení týkající se rozdělení živností, živnostenského oprávnění, provozování většího počtu živností či odborné způsobilosti. Stanoví též podmínky výkonu živností, včetně formálních náležitostí, např. registrace a označování provozoven.

 

Občanský zákoník

Z pohledu venkovské turistiky (či obecně cestovního ruchu) je důležité např. to, definuje smlouvu o ubytování a odpovědnost za škodu způsobenou hostům ztrátou věcí uložených v místnostech, kde jsou ubytováni. Kromě těchto konkrétních náležitostí v oblasti turistiky definuje též závazkové vztahy mezi podnikatelským subjektem a občanem.

 

Daňové zákony

  • zákon o dani z příjmu fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti (podnikající živnostník, fyzická osoba)
  • zákon o dani z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti (zaměstnanci – pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce)
  • zákon o dani z příjmu právnických osob (obchodní společnosti a družstva dle obchodního zákoníku, neziskové organizace, obce)
  • daň z přidané hodnoty (povinná registrace k DPH, sazby DPH, evidence DPH)
  • daň silniční (v případě, že podnikatel zařazuje náklady spojené s pořízením a provozem vozidla mezi daňově uznatelné)
  • daň z nemovitostí (stavby, pozemky)

 

Zákon o místních poplatcích

Je velmi důležitý, protože poplatky z ubytovacích kapacit v rekreačních zařízeních a poplatky za lázeňský a rekreační pobyt se bezprostředně promítají do cen za ubytování a jsou jejich neovlivnitelnou částí oproti jiným nákladovým položkám. V této souvislosti je třeba upozornit i na tzv. ohlašovací povinnosti, resp. vedení evidence o ubytovaných osobách. Ohlašovací povinnost a platby poplatků se odvádí obci dle obecně závazné vyhlášky obce.

 

Zákon o správních poplatcích a zákon o soudních poplatcích

-          sazebník správních poplatků (vydání živnostenského listu a koncese)

-          sazebník soudních poplatků (zápis do obchodního rejstříku, apod.).

 

Zákoník práce a související pracovně právní předpisy

Bude velmi důležitý pro podnikatele, který vytvoří pracovní místa. Nejde jen o náležitosti vztahu zaměstnanec – zaměstnavatel, ale o celou řadu ustanovení o právech zaměstnanců, bezpečnosti práce, pracovních pomůckách, apod. Se zaměstnáváním pracovníků a jejich odměňováním souvisí předpisy v oblasti zdravotního a sociálního pojištění, zákonného pojištění zaměstnavatele, bezpečnosti práce, apod.).

 

Vzhledem k množství právních předpisů a z nich vyplývajících povinností doporučujeme využívat specializovaných poradenských služeb. Vyžaduje to sice určitý finanční náklad, ale podnikatel šetří čas studováním a aplikací předpisů a finanční prostředky plynoucí z případných pokut. Při využití specializovaných služeb (např. daňového poradce) je podnikatel z hlediska administrativních povinností zajištěn (daňoví poradci jsou v rámci své činnosti pojištění a právně odpovídají za svou práci). I v případě, že podnikatel využije specializovaných služeb, je potřeba, aby si základní právní záležitosti osvojil.

 

1.3 PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR

 

Pro úspěšný průběh podnikání je třeba nejen elán a chuť do podnikání, ale také zejména vhodný podnikatelský záměr. Na počátku si začínající podnikatel musí zjistit, zda existuje na trhu poptávka po jeho produktu či službě a jestli bude možné, dosáhnout v rámci jeho podnikání zisku.

Na tyto dvě zásadní otázky mu dá odpověď dobře zpracovaný podnikatelský záměr. Jeho existence je důležitá pro všechna možná odvětví podnikání a s jeho pomocí lze spočítat efektivnost podnikání. Podnikatelský záměr je také vhodný pro jednání s finančními institucemi při žádosti o získání úvěru či jiné finanční výpomoci do začátku podnikání.

 

Obsah dobrého podnikatelského plánu je následující:

 

Předmět podnikání: Podrobný popis zamýšlené služby či výrobku.

 

Trh: Pro úspěšné posouzení podnikatelských příležitostí je důležité nalézt odpovědi na tyto otázky:

  • Jaká bude moje klientela?
  • Jaká je poptávka a jak silná je konkurence?
  • Jakou část trhu zaberu?
  • Jdu na nový trh nebo jen vyplním neuspokojenou poptávku?
  • V čem jsem lepší než konkurence?
  • Jaké jsou moje silné a slabé stránky?
  • Čím mohu přilákat klientelu?
  • Jakou reklamu udělám pro své podnikání?

Tato část podnikatelského plánu je velmi důležitá, podnikatel si zde ověří nejen svoje schopnosti a dovednosti, a také místní trh a jeho možnosti.

 

Počáteční kapitál: Téměř žádné podnikání se neobejde bez počátečního finančního vkladu. O jeho velikosti je třeba mít poměrně jasnou představu. Je důležité vědět, kolik finančních prostředků bude třeba k zakoupení potřebných strojů, k úpravě domu na ubytovací kapacity, k vybavení firmy, apod. V rámci počátečního kapitálu bychom měli počítat také s náklady na zřízení firmy, včetně různých poradenských služeb, atd.

 

Provozní kapitál: Většina podnikání nezačne vykazovat zisk hned od počátku, a proto musí podnikatel počítat s tím, že musí překlenout toto počáteční období a mít k dispozici další finanční prostředky. Délka tohoto období je závislá na druhu podnikání.

 

Příjmy a výdaje: V této části podnikatelského plánu by se měl začínající podnikatel pokusit vyčíslit předpokládané měsíční příjmy a výdaje. U příjmů by to neměl být problém, jedná se o cenu výrobků či služeb. Možné korekce by se mohly objevit při odlišnému množství skutečně prodaných výrobků či poskytnutých služeb oproti těm předpokládaným. Do výdajů bychom měli zahrnout nákup materiálu, poplatky za elektřinu, telefon, internet, pojištění, reklamu, splátky úvěru či nájemné (je-li to relevantní). Pokud má podnikatel zaměstnance, potom se patří samozřejmě také výdaje na jeho mzdu, včetně všech souvisejících nákladů (sociální a zdravotní pojištění, apod.)

 

Cena: Bez stanovení ceny za poskytované služby či prodávané výrobky v podstatě nelze začít podnikat. Cena by měla zahrnovat všechny náklady, a to včetně nákladů na mzdu podnikatele. Zisk je potom stanoven jako rozdíl mezi cenou a celkovými náklady. Nelze zapomenout ani na to, že zisk podléhá zdanění.

Cílem všeho podnikání je dosažení zisku. Jeho výše je z velké části určena právě cenou. Ta musí být zajímavá pro zákazníky a musí obstát v konkurenci. Její stanovení je jednou z nejobtížnějších a zároveň nejdůležitějších věcí, které musí začínající podnikatel učinit.

Úroveň ceny je ovlivněna tzv. přímými a režijními náklady. Mezi režijní patří náklady, který podnikatel musí uhradit v každém případě, bez ohledu na počet vyrobených produktů či poskytnutých služeb (splátky úroků, nájemné, poplatky za telefon, internet, apod.). Na druhou stranu přímé náklady jsou bezprostředně odvozeny od poskytování služeb či výroby zboží (náklady na materiál, energii, apod.).

 

Zpracováním podnikatelského plánu by měl zájemce o podnikání získat ucelenou představu o možnostech a nástrahách podnikání. Měl by si stanovit cenu svých výrobků či poskytovaných služeb, spočítat předpokládané měsíční příjmy a výdaje, stanovit výši nezbytného prvotního a přechodného kapitálu a v neposlední řadě také zjistit zásadní informace o trhu a svých potenciálních klientech.

Strukturu podnikatelského záměru můžeme ve stručnosti popsat následovně:

A)      Analýza současného stavu – kapacity a jejich charakteristika, omezení z hlediska technicko-správního, pracovní síly. Všechny kategorie by měly obsahovat také zhodnocení z hlediska zamýšleného podnikatelského záměru.

B)      Charakteristika dané oblasti – geografická poloha, včetně zhodnocení, zda jde o podmínky příznivé pro rozvoj cestovního ruchu

C)      Možnosti pro cestovní ruch

D)      SWOT analýza – vyhodnocení pro stanovené cíle podnikání

E)      Cíl:

                               i.       co udělat

                               ii.       proč

                              iii.       kde, s kým a kdy

                              iv.       propagace a obchodní politika

 

1.4 REKLAMA, PROPAGACE

 

Při stanovování způsobu propagace podnikání je třeba definovat cílovou skupinu, na kterou chceme své podnikání zaměřit (rodiny s dětmi, mladí lidé, senioři, apod.).

 

Formy propagace jsou různé a možnosti v cestovním ruchu umožňují kromě standardních forem reklamy a propagace využít také služeb a možností turistických informačních středisek, cestovních kanceláří, apod.

 

Dobrou a účinnou formou propagace je doporučení známých a jejich „reklama“ ubytovacímu zařízení, stejně tak chvála zákazníků, kteří doporučí službu svým známým.

 

Další možnosti a způsoby propagace podnikatelského subjektu:

  • reklamní tabule
  • inzeráty v denících a časopisech
  • slevové kupony v tisku
  • vlastní internetové stránky
  • reklamní poutače u silnice
  • internetové stránky jiných subjektů s prolinkem na vlastní stránky
  • letáky s vlastní službou či zařízením včetně doprovodných atraktivit území, pohlednice
  • mapy

 

Výhodným způsobem reklamy je být součástí místního nebo regionálního produktu cestovního ruchu. Doporučujeme navštívit regionální informační centrum nebo jiné středisko, které vytváří a propaguje regionální produkt cestovního ruchu. Místní či regionální správy jsou většinou toho názoru, že podpora cestovního ruchu je vhodnou formou podpory ekonomického rozvoje celé oblasti. Bude proto s největší pravděpodobností také podporovat propagaci nejrůznějších atraktivit a služeb v území.

 

Účinnost aplikovaných propagačních nástrojů je velmi obtížně odhadnutelná, přesto lze provést alespoň základní doporučující charakteristiku.

 

1)       Internetové stránky – snadná, dostupná a oblíbená forma propagace jak na straně nabídky, tak poptávky. Náklady se odvíjí od míry schopností propagujícího subjektu zřídit a provozovat vlastní web, popř. zda nechá zpracování a provoz na odborné firmě. Vlastní zpracování webových stránek je finančně otázkou stovek korun. Zpracování firmou se pohybuje v tisících až desetitisících. Pro vlastní zpracování je třeba velmi jednoduchým způsobem využít webové stavebnice, např. www.webnode.cz [1]. Návštěvnost a tedy úspěšnost webových stránek se odvíjí především od komplexnosti nabídky, grafického zpracování a viditelnosti ve webovém prostoru. Pro větší viditelnost internetových stránek je třeba realizovat tzv. SEO optimalizaci, která řešené webové stránky posouvá do předních pozic vyhledávačů (pozn. webové stavebnice základní SEO optimalizaci obsahují).

2)       Reklamní tiskoviny – v tomto případě je nutné identifikovat skupinou, kterou chceme tiskovinou (letákem) oslovit a způsob doručení této tiskoviny k potenciálnímu klientovi. V případě produktů cestovního ruchu je možná a účinná dohoda s partnerskými subjekty, které svoji propagaci řeší také. V rámci této spolupráce by došlo ke vzájemné propagaci a možnosti rozšíření potenciálního trhu výrazně větším komplexem nabízených služeb. Pro úspěch vlastních aktivit je třeba nabídnout produkt či službu, která je něčím výjimečná, ojedinělá a tedy ve srovnání s ostatními více konkurenceschopná. Cestou je tvorba nových produktů cestovního ruchu, což je ideálně možné v kooperaci s dalšími partnery.

 

3)       Slevové kupóny a výhodné nabídky – tento typ propagace je velmi oblíbený a funkční. Příliš však neřeší to, aby se informace dostala k našim potenciálním klientům, tedy aby se někdo o naší výhodné nabídce vůbec dozvěděl.

 

Pro oblast propagace lze doporučit zejména informovanost a kooperaci v regionu, kde jsou aktivity provozovány. Nabízené služby musí být dostatečně známé uvnitř regionu (informační centra, ubytovací a stravovací zařízení, zázemí u jednotlivých atraktivit, obecní úřady, apod.) a následně mohou být propagovány individuálně nebo společně vůči vnějším klientům. Zásadní úlohu v propagaci produktů a služeb cestovního ruchu zejména v oblasti venkovské turistiky mají obecní a mikroregionální samosprávy, které mohou ve spolupráci s poskytovateli zajišťovat propagační a mediální akce, PR akce – zájezdy pro představitele cestovních kanceláří, novináře, výstavy cestovního ruchu, apod. Obecní samosprávy by též měly zajistit propagaci produktů a služeb svých občanů ve vlastních obecních informačních prostředcích.

 

1.5 STANDARDY UBYTOVACÍCH SLUŽEB A CERTIFIKACE

Standard ubytovacích služeb je velmi důležitý pro provozování venkovské turistiky či agroturistiky. Certifikace ubytovacího zařízení v oblasti venkovské turistiky zvyšuje prestiž tohoto zařízení, je vhodnou marketingovou značkou a poskytuje záruky návštěvníkům. Na zpracování doporučeného standardu ubytovacích služeb participovaly následující subjekty:

  • Svaz venkovské turistiky
  • Evropské centrum pro eko agro turistiku (ECEAT CZ)
  • Klub českých turistů (KČT)
  • Živnostenské společenstvo – Kempy a chatové osady ČR
  • Ministerstvo pro místní rozvoj – sekce cestovního ruchu

 

Certifikaci provádějí jednotlivá profesní zájmová sdružení, která ručí za kvalitu nabízených služeb. Certifikace ubytovacích zařízení v oblasti venkovské turistiky je rozdělena do 3 skupin:

  1. ubytování v soukromí
  2. ubytování v kempech a chatových osadách
  3. ubytování v turistických ubytovnách

 

1.5.1 Ubytování v soukromí

Za ubytování v soukromí ručí Svaz podnikatelů ve venkovské turistice a agroturistice, který danou certifikaci provádí z pověření Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Za ubytování v soukromí se považuje turistické ubytování ve stavbách (bytový dům, rodinný dům, stavba pro individuální rekreaci), které neodpovídají kategoriím ubytovacích zařízení dle vyhlášky ministerstva pro místní rozvoj (č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu).

 

Ubytování v soukromí poskytuje omezený počet samostatných ubytovacích jednotek ke krátkodobému pronájmu turistům a je členěno na:

  • ubytování v obytných místnostech objektů (obytná místnost)
  • pronájem samostatných objektů (chaty, sruby, chalupy a rekreační domky, byty) včetně pronájmu přilehlých pozemků za účelem stanování a kempování.

 

Ubytování v soukromí se člení do čtyř tříd, které se značí jednou až čtyřmi hvězdičkami. Zařazení do příslušné třídy je prováděno na základě splnění požadavků doporučeného standardu a podrobného prováděcího předpisu v požadovaném rozsahu. Při hodnocení jednotlivých ubytovacích zařízení se hodnotí tzv. závazné minimum, které musí být splněno beze zbytku a pro udělení konkrétního počtu hvězdiček musí být splněny požadavky dané kategorie (alespoň z určitého podílu). Závazné minimum platné pro všechny třídy znamená:

  • podnikatel postupuje podle platných zákonů,
  • ubytovací zařízení je mimo dosah zdrojů hluku a znečišťování,
  • ubytovací zařízení musí umožňovat bezpečný a pohodlných přístup hostů, značení příjezdové cesty, vstup hostů po celých 24 hodin, toleranci vůči odlišnému náboženství, barvě pleti, apod.,
  • v ubytovacím zařízení musí být k dispozici telefon

 

Ubytování v soukromí může být rozděleno do 3 kategorií:

  • malý kemp: malý kemp má samostatné hygienické zařízení, příp. další vybavení a technické zázemí a představuje pronájem pozemku pro přechodné ubytování hostů (stan, obytný přívěs)
  • ubytovací objekt / apartmán (letní byt) s vlastním vařením: představuje samostatnou stavbu (chalupa) nebo bytovou jednotku s hygienickým zařízením, samoobslužnou kuchyní a dalším vybavením, která je pronajímána jako celek
  • ubytování se stravováním: poskytuje kromě ubytování v max. 4 pokojích i stravovací služby (minimálně snídaně).

 

Konkrétní podmínky pro jednotlivé kategorie jsou popsány v podrobném prováděcím předpisu Standardů ubytování v soukromí, které jsou k nalezení např. na webových stránkách Svazu venkovské turistiky (www.svazvt.cz ). Jedná se o následující skupiny standardů:

  • standardy pro informace, bezpečnost, ceny a rozsah služeb,
  • standardy pro obytnou místnost,
  • standardy pro společenskou místnost,
  • standardy pro samoobslužnou kuchyň,
  • standardy pro lůžka,
  • standardy pro hygienická zařízení,
  • hygienické a ekologické standardy.

 

 1.5.2 Ubytování v kempech a chatových osadách

Certifikaci ubytování v kempech a chatových osadách zajišťuje Živnostenské společenstvo Kempy a chatové osady ČR, které sdružuje provozovatele a majitele ubytovacích zařízení kempů a chatových osad. Jeho hlavní činností je prosazování dodržování etických norem, spolupráce s profesními sdruženími a komunikace s úřady a státní sférou. Společenstvo se zabývá různými způsoby společné propagace v České republice i v zahraničí a také poskytuje informační servis členské základně (o rozvoji technologií a trendů, o nových právních předpisech, apod.) včetně konzultačních a poradenských služeb.

 

Konkrétní požadavky na ubytovací zařízení a služby s tím související jsou rozepsány v Doporučení standardu ubytovacích služeb, které je vydáno Ministerstvem pro místní rozvoj. Jako u ubytování v soukromí, je i zde celá kategorie oceněna jednou až čtyřmi hvězdičkami. Od roku 2011 připravuje společenstvo certifikaci novým požadavkům. Základními okruhy, podle kterých je hodnoceno ubytování v kempech a chatových osadách, jsou následující:

  • přístup do ubytovacího zařízení (možnost parkování, kvalita přístupové komunikace)
  • vnitřní prostory a recepce (zajištění nepřetržité služby, ostraha areálu, orientace v prostorách, telefon k dispozici, způsob platby a směnárna a faxové služby)
  • společenské a stravovací prostory a služby (zařízení samoobslužné kuchyně, prodej základních potravin v okolí nebo přímo v kempu, stravovací zařízení v okolí či v areálu, společenská místnost a její vybavení, sportovní vybavení, koupaliště či bazén)
  • vybavení kempu, minimální obytné plochy (min. plocha pro stan či přívěs, ohraničení kempu, jeho osvětlení, prostor pro ohniště, podmínky pro praní a žehlení, přípojka elektrického proudu)
  • hygienické vybavení (počet WC a umyvadel na 100 hostů, teplá voda, odkládací prostor pro odpadky, bezbariérové WC a hygienická kabina, chemické WC, servisní stání pro obytné vozy)
  •  pronajímaná ubytovací zařízení (max. 4 lůžka, vybavení pronajímaného objektu, zajištění úklidu, velikost obytné plochy na 1 lůžko).

 

 1.5.3 Ubytování v turistických ubytovnách

Ubytování v turistických ubytovnách a jejich certifikaci má na starosti Klub českých turistů. Turistickou ubytovnou se míní jednodušší ubytovací zařízení pro přechodné ubytování hostů s větším počtem lůžek v jedné místnosti, minimální kapacita objektu je 10 lůžek. Turistické ubytovny jsou zařazeny do dvou tříd označených jednou nebo dvěma hvězdičkami.

 

Standard ubytování v turistických ubytovnách se hodnotí podle následujících kritérií:

  • počet lůžek v jedné ubytovací místnosti
  • plocha obytné místnosti
  • vybavení ubytovacího zařízení
  • existence společenské místnosti
  • hygienická zařízení a jejich kvalitativní a kvantitativní hodnocení
  • recepce
  • poskytování informací
  • přístupová cesta a parkování

 

Certifikace je prováděna na základě žádosti ubytovacího zařízení, které má o toto zájem a udělená certifikace má platnost 4 roky od data jejího potvrzení.

 

 1.5.4 Další certifikační nástroje a činnosti pro zvýšení popularity venkovské turistiky

Pro popularizaci, zviditelnění a zvýšení prestiže existuje široká škála certifikací, které ověřují některé z aspektů šetrného cestovního ruchu, který je v podmínkách venkovské turistiky klíčový.

 

V České republice působí Evropské centrum pro agro a ekoagroturistiku (ECEAT CZ), které sdružuje odborníky specializující se na šetrný cestovní ruch. Cílem této nevládní organizace je přispět k udržitelnému rozvoji prostřednictvím odpovědného cestovního ruchu. Zmíněná organizace připravuje a realizuje rozvojové a inovativní projekty pro podnikatele, veřejnou správu i vládní instituce. Tato organizace uděluje i mezinárodní značku pro podniky cestovního ruchu s přínosem pro udržitelný rozvoj (ECEAT QUALITY LABEL). Cílem systému certifikace je z hlediska rozvoje cestovního ruchu ve venkovském prostoru:

  • vytvořit jednotnou národní značku pro označování ekologicky šetrných služeb a produktů cestovního ruchu
  • vytvořit a zprovoznit nezbytné struktury a mechanismy pro úspěšné zavedení národní značky
  • motivovat podniky služeb cestovního ruchu k úsilí získat národní značku a profitovat z ní
  • motivovat cestovatelskou veřejnost k preferování takto označených turistických služeb a produktů

Podniky jsou hodnoceny podle vybraných kritérií, které se týkají podávání eko informací hostům, podpory ekologického hospodaření, nakládání s vodou a energiemi, využívání „zelených stavebních technik“, nakládání s odpady, podpory šetrné dopravy, příspěvku k ochraně kulturního a přírodního dědictví, podpory místní ekonomiky, apod.

Ekologicky šetrná služba je obdobou značky Ekologicky šetrný výrobek. Je udělována v různých kategoriích služeb a také v kategorii ubytovací zařízení. Certifikačním orgánem pro značku ekologicky šetrná služba je Cenia, česká informační agentura životního prostředí, a lze získat českou nebo evropskou verzi této značky.

Cyklisté vítáni označuje ubytovací, stravovací či jiné zařízení, které poskytuje prostředí vhodné pro cyklisty. Jedná se zejména o stojany na kola, zamykací zařízení, nástroje pro základní údržbu kola, potřeby pro vyprání a usušení oblečení, cyklistické mapy, apod. Garantem certifikace je Nadace Partnerství, která se orientuje na realizaci ekologických projektů na území celé České republiky. Uvedená certifikace obsahuje standardy podobné v jiných evropských zemích.

 

Regionální značky, biopotraviny neodmyslitelně patří k rozvoji cestovního ruchu ve venkovských oblastech. Stravování obecně je velmi oblíbenou činností při realizaci dovolených, ve venkovských oblastech se přímo nabízí různé regionální produkty či místní speciality. Při orientaci může pomoci značka BIO, která označuje potraviny vypěstované bez použití chemických přísad, apod. Tzv. regionální značky se postupně rozšiřují do stále více regionů a u takto certifikovaných výrobků deklarují místní původ surovin, využití místních pracovních sil, šetrnost k životnímu prostředí a návaznost na regionální tradice. Systém regionálních značek na národní úrovni koordinuje Asociace regionálních značek, kdy v každém členském regionu funguje regionální koordinátor. Asociace regionálních značek při zavádění a rozvíjení regionální značky poskytuje jednotlivým regionům poradenství a metodickou pomoc, také pomoc při propagaci a marketingu. Hlavním cílem značení regionálních produktů je zviditelnění venkovských regionů, které se mohou pochlubit něčím zajímavým v oblasti gastronomie, a tím pádem také rozvoj venkovského cestovního ruchu. Značení má za cíl pomoci drobným podnikatelům s propagací a reklamou jejich produktů, se zvýšením prestiže výrobku. Turistický region Jizerské hory již zavedl značku REGIONÁLNÍ PRODUKT, kterou smí nově užívat 30 vybraných výrobků producentů z oblasti Jizerských hor. Seznam certifikovaných výrobců regionálních produktů 2010 je k dispozici na www.jablonec.com (https://www.jablonec.com/cs/turisticke-informacni-centrum/regionalni-produty/nositele-zn-jizerskych-hor.html).

 

1.6 PŘÍNOSY A RIZIKA PODNIKÁNÍ VE VENKOVSKÉM CESTOVNÍM RUCHU

 

1.6.1 Přínosy podnikání ve venkovském cestovním ruchu

Přínosy podnikání ve venkovském cestovním ruchu mají široký rozsah. Především se jedná o ekonomické přínosy, ovšem nelze opomenout ani kladné dopady na společenskou, kulturní a regionální stránku života v daném regionu.

 

Cestovní ruch umožňuje udržet a vytvářet nová pracovní místa a rozvíjet jejich rozmanitost. Služby, kulturní akce, apod. původně vytvořené pro cestovní ruch využívají i stálí obyvatelé dané vesnice či blízkého okolí. Podpora agroturistiky a zemědělských farem má pozitivní vliv také na obhospodařování přírody a udržování krajiny, která by jinak ležela ladem. Tím dochází ke zlepšování životního prostředí. 

 

Vhodné využití kulturních památek či historických staveb pro potřeby cestovního ruchu často představují jedinou možnost jejich záchrany. Stejnou situaci můžeme monitorovat také u umění a lidových řemesel.

 

Pro samotného podnikatele jsou zajímavé především ekonomické přínosy (příjmy, zhodnocení vlastní nemovitosti), pro rozvoj regionu jsou neméně důležité i ty další – rozvoj obce, tvorba pracovních příležitostí, zajištění kulturního vyžití, rozvoj společenského a spolkového života, apod.

 

 1.6.2 Rizika podnikání ve venkovském cestovním ruchu

Cestovní ruch přináší do rozvoje oblasti nejen spoustu příležitostí, ale také některá rizika. Stejně tak, jako cestovní ruch kladně ovlivňuje různé rozvojové aspekty, tak je může ohrozit. Stačí, když se cestovní ruch rozvíjí živelně, neudržitelně a nebere ohled na ekologické a společenské limity území. Nejčastěji se jedná o přecenění únosné kapacity dané lokality. Nemůžeme za to klást vinu pouze podnikatelům, svoji roli musí sehrát také samosprávy obcí a měst, které vidí v rozvoji cestovního ruchu zdroj příjmů a nevěnují pozornost ekologickým aspektům území či tvorbě a udržování potřebné infrastruktury.

 

Mezi nejčastější problémy, které přináší živelný rozvoj cestovního ruchu, patří např. znečištění vody kvůli nedostatečné pozornosti vůči hospodaření s odpady, znečištění vzduchu kvůli nadměrnému využívání automobilové dopravy do území a s tím související zvýšená úroveň hluku, znečištění přírody a krajiny kvůli vysokému počtu turistů a nárůstu vandalismu v území, narušení života v přírodě, neregulovaný lov zvěře a rybaření, apod.

 

K minimalizaci těchto negativních vlivů mohou napomoci následující opatření:

  • rozvoj vhodně navržených funkčních systémů zásobování vodou, elektrické energie, plynu, odpadového hospodářství a kanalizace pro zařízení cestovního ruchu a jejich vybavenost,
  • rozvoj komunikačních a ostatních dopravních systémů s důrazem na využívání neznečišťujících druhů hromadné dopravy – např. ekobusy, cyklobusy, apod.
  • realizovat cestovní ruchy systémově a koncepčně s využitím potenciálu všech územních aktérů
  • prostřednictvím kvalitního managementu CR citlivě řídit návštěvnost v turisticky atraktivních místech, apod.

 

Další skupinou rizik podnikání jsou chyby, které – byť ne vždy úmyslně – si dělají podnikatelé sami. Podnikatelé by se měli vyvarovat nepodložené nabídce služeb, jejichž splnění není v jeho silách. Nepůsobí vhodně ani špatná kvalita poskytovaných služeb a organizování náročných a málo výdělečných akcí, které podnikateli zbytečně ubírají jak síly, tak peníze. Je třeba mít na paměti, že nekvalitní služby a nadhodnocená nabídka v konečném důsledku mohou podnikání úplně zničit. Na druhé straně kvalitně poskytované služby, vstřícnost a ochota ve vztahu ke klientovi posiluje prestiž firmy a v dlouhodobém hledisku buduje výbornou reklamu tolik důležitou pro rozvoj podnikání.

 

 1.7 DOPORUČENÍ PRO ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY

Podnikání v cestovním ruchu v oblasti venkovské turistiky závisí nejen na vůli a schopnostech konkrétních podnikatelů, ale i na podmínkách, které jsou pro tento typ podnikání v území vytvořené. Role územních samospráv (obecních a krajských) je přitom nezastupitelná. Zásadní prvky podpory rozvoje podnikání ve venkovské turistice jsou následující:

 

a)       INICIACE - jasné deklarování podpory turismu v reálných koncepčních dokumentech územní samosprávy a konkrétní kroky realizované dle stanovené koncepce (rozvojové koncepce – globální, sektorové, struktura územních rozpočtů, konkrétní činnost samosprávy v oblasti rozvoje cestovního ruchu)

 

b)       MOTIVACE – opakovaná osvěta a informování obyvatel v regionu o možnostech v oblasti rozvoje venkovské turistiky, cílená informační kampaň, prezentace příkladů dobré praxe, soutěže, apod.

 

c)       PROPAGACE – propagace aktivit a subjektů cestovního ruchu v rámci všech informačních kanálů obce (internet, tiskoviny, výstavy, veletrhy, meziobecní spolupráce, mediální aktivity, apod.), propagace subjektů cestovního ruchu ze strany územní samosprávy je účinnější, pokud i samotná územní samospráva se propaguje (v případě krajů je to samozřejmé, u obcí to může být zejména u některých velikostních kategorií značný problém). Tento problém malých obcí je klíčový, protože malé obce pokrývají většinu venkovského prostoru, na kterém by se měl venkovský CR rozvíjet. V oblasti propagace je nezastupitelná úloha krajských samospráv, jejichž informační dosah je značný a jako zdroj doporučení jsou považovány za důvěryhodné.

 

d)       FINANČNÍ PODPORA – jde o cíleně a koncepčně stanovenou aktivitu vycházející z programových priorit řešeného území a z promyšlené rozvojové strategie.

 Ve venkovské turistice  turistického regionu Jizerské hory, s ohledem na charakter území, kulturně-historický potenciál, a strukturu obyvatelstva, doporučujeme z pohledu územních samospráv realizovat „měkké“, finančně nenáročné podpůrné aktivity – iniciace, motivace, propagace s výraznou podporou inovací, tvorby nových turistických produktů a s vazbou na turisticky vyhledávané destinace. Tato podpora povede k rozvoji soukromých aktivit v řešeném území, tedy k žádoucímu rozvoji podnikání ve venkovském cestovním ruchu.

 

[1]Webovou stavebnici www.webnode.cz použivá i např. ECEAT CZ (viz www.eceat.cz)
Zpět

Vyhledávání

Fotografie použita dle Creative Commons David_Yannick  © 2009-2018 Asociace regionalistů z.s., e-Rozvoj.cz, s.r.o. Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode