Participace obyvatel na procesu plánování

Subjekty zapojenými do procesu plánování na obecní úrovni jsou především:

• obec a obcí zřizované či založené organizace (školy, sociální zařízení aj.),
• významní místní podnikatelé/zaměstnavatelé,
• významné místní instituce sídlící přímo nebo v relevantní blízkosti obce,
• neziskové organizace,
• a občané.

Zjišťování názorů obyvatel, průběžná diskuze nad situací v obci, nad představou o budoucnosti obce i nad cestami, jak těchto představ dosáhnout jsou nebytnou součástí procesu plánování.  V uvedené tabulce jsou zachyceny jednotlivé kvalitativní stupně zapojení veřejnosti do rozvoje obce. Stupeň „Vrchol“ je v ČR spíše výjimkou. Nejvíce je participace rozvinuta ve Skandinávských zemích.

Stupně zapojení veřejnosti do rozvoje obce

Pramen: Sedm kroků k zapojení veřejnosti, průvodce participačním procesem. Agora Central Europe, 2002.

Účast veřejnosti, ač někdy náročná a proces plánování prodlužující, se s ohledem na realizaci rozvoje rozhodně vyplatí. Výhody a nevýhody zapojování veřejnosti přibližuje následující obrázek.

Výhody a nevýhody zapojování veřejnosti

Jedním ze základních předpokladů občanské participace na veřejném dění a tak i občanské společnosti je informovanost občanů.

Základními možnostmi informování občanů v rámci procesu plánování jsou:

• Osobní setkání – projednávání rozhodujících kroků a výsledků
• „Papírová“ komunikace – zjištění názorů (dotazníky, ankety…)
• E-mailová komunikace – výměna informací a připomínkování
• Webová podpora – zveřejňování částí dokumentu a souvisejících informací
• Veřejné projednání – představení a propagace dokumentu, diskuze problémů

Pro posílení participace obyvatel lze doporučit využití neobvyklých způsobů vtažení veřejnosti do procesu plánování (podrobněji viz Helena Lenda Chaloupková Moje obec, moje město – věc veřejná. Techniky k zapojování veřejnosti do místních plánovacích procesů. Praha: Nadace VIA, 2000). Z těchto technik lze uvést.

• Mapování oblasti dětskýma očima – Děti ze základní a mateřské školy mohou zachytit v kresbách své vnímání prostředí obce (kresby na téma „co se mi v naší obci nejvíce líbí, co se mi nelíbí“) a představy o budoucnosti obce („jak bude naše obec vypadat, až budu velký/á“ apod.).
• Okružní cesty – Obyvatelé spolu se starostou, či manažerem projektu prochází po předem stanovené trase obcí, resp. územím, jehož se plán/projekt týká a popisují jednotlivé lokality a jejich problémy a podávají náměty na jejich řešení.
• Plánovací víkend – Během trvání plánovacího víkendu (1 – 3 dny) přicházejí občané s vlastními představami rozvoje a odborníci je zaznamenávají, pomáhají radou, diskutují s občany.
• Otevřený dům – Neformální typ veřejného setkání, na němž občané mají možnost podat své náměty na řešení konkrétního problému jejich zakreslením nebo zapsáním do velkých map daného území.
• Oblíbená místa / Nedotknutelná místa – Obyvatele vypracují na setkání seznamy míst, které jsou v dané lokalitě oblíbená, či ceněná (a měla by jim být věnována přednostní pozornost) a také seznam míst, která by měla být nedotknutelná ve vztahu k určitým rozvojovým aktivitám (např. vůči cestovnímu ruchu).

Zpracoval GaREP, spol. s r.o., 2012