Organizace obecního zřízení

12.10.2012 13:27

Obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce (jak již plyne z Ústavy České republiky), jež je složeno z členů zastupitelstva obce (zákon o obcích upravuje též práva a povinnosti členů zastupitelstva obce) a jako vrcholný orgán obce rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obce. Jako své iniciativní a kontrolní orgány může zastupitelstvo zřídit výbory (vždy zřizuje finanční výbor a kontrolní výbor).

Dalšími orgány obce (jejichž existence ovšem již, na rozdíl od zastupitelstva, nemá ústavní základ) jsou:

  • rada obce (je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce; tvoří ji starosta, místostarosta či místostarostové a další členové rady volení z řad členů zastupitelstva obce; rada obce se nevolí v obcích, kde zastupitelstvo obce má méně než 15 členů – v takových případech vykonává její pravomoc až na výjimky starosta; jako své iniciativní a poradní orgány může zřídit komise),
  • starosta (volený do funkce zastupitelstvem obce z řad jeho členů; zastupuje obec navenek a za výkon své funkce odpovídá zastupitelstvu obce; zastupitelstvo obce může zvolit i více místostarostů a svěřit jim zabezpečování konkrétních úkolů),
  • obecní úřad (který tvoří starosta, místostarosta či místostarostové, tajemník obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu; rada obce může zřídit pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu odbory a oddělení; obecní úřad v oblasti samostatné působnosti plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce, a pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti, v oblasti přenesené působnosti obce vykonává obecní úřad státní správu s výjimkou věcí, které patří do působnosti jiného orgánu obce)
  • a zvláštní orgány obce.

Obce mohou jako svůj zvláštní orgán zřizovat též obecní policii, jejíž zřízení a činnost upravuje zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů. Zvláštním orgánem obce (nikoliv pouze orgánem rady obce) je též komise, jestliže jí byl starostou po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřen výkon přenesené působnosti v určitých věcech, např. povodňová komise podle vodního zákona, bezpečnostní rada obce podle krizového zákona nebo komise pro sociálně-právní ochranu dětí, kterou zřizuje starosta obce s rozšířenou působností. V tomto specifickém případě může být předsedou komise jen osoba, která, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, prokázala zvláštní odbornou způsobilost v oblasti komisi svěřené přenesené působnosti.

K pravomocem starosty obce (podrobněji viz § 103 zákona o obcích) je vhodné uvést, že s výjimkou situací, kdy starosta rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou obce, platí, že starosta obce nemůže vytvářet sám vůli obce, ale pouze může tuto vůli navenek sdělovat a projevovat. Starosta zastupuje obec navenek, nicméně není tzv. statutárním orgánem obce, neboť obce statutární orgán tak, jak je chápán v soukromoprávních předpisech, nemají.

Mezi starostou a místostarostou není v samostatné působnosti žádný vztah nadřízenosti a podřízenosti; při výkonu přenesené působnosti však tento vztah lze zřejmě dovodit, např. z toho, že starosta stojí v čele obecního úřadu.

Zmíněný finanční a kontrolní výbor jsou základními kontrolními orgány obce. Zákon o obcích upravuje jejich vznik a fungování v ustanoveních § 117 až 119. Jejich zřízení je povinné, v jejich čelech musí stát zastupitel a výbory musí být nejméně tříčlenné. Jejich členy nemohou být starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu. Členy výboru mohou být i lidé, kteří nejsou občany obce. Výbory mají za úkol provádět dohled nad určenými oblastmi, vykonat dohled, podávat zastupitelstvu zprávy a navrhovat opatření ke zlepšení situace.

Pravomoci výborů jsou zákonem striktně omezeny, aby nemohlo dojít k jejich zneužití. Obecně platí, že působnost výborů může být zaměřena pouze na úkoly v samostatné působnosti obce (kontrolní výbor nemůže kontrolovat záležitosti v přenesené působnosti, např. jakým způsobem obecní úřad vede evidenci obyvatel nebo povoluje kácení dřevin rostoucích mimo les).

Finanční výbor obce kontroluje dodržování povinností stanovených obci při hospodaření. Povinnosti při hospodaření s majetkem obce stanoví § 38 zákona o obcích. Finanční výbor je oprávněn kontrolovat, zda je majetek obce využíván účelně a hospodárně, v souladu s jejími zájmy a úkoly, zda obec neručí za jiné závazky, než stanoví zákon, zda jsou zveřejňovány majetkové záměry ve smyslu § 39 zákona o obcích. Finanční výbor je rovněž oprávněn kontrolovat dodržování rozpočtu obce a pravidla stanovená pro hospodaření v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Tato kontrolní činnost finančního výboru má charakter preventivní a průběžné kontroly a metodického dozoru. Finanční výbor v rámci preventivní a průběžné kontroly může předkládat zastupitelstvu návrhy na zlepšení hospodaření obce, organizačních složek a případně i příspěvkových organizací v rozsahu poskytnutého příspěvku. O čerpání finančních prostředků z rozpočtu obce ale nerozhoduje, neboť hospodaření podle rozpočtu přísluší radě obce. Finanční výbor může iniciativně navrhovat vhodné čerpání finančních prostředků. Finanční výbor se dále podílí na následné kontrole hospodaření za uplynulý rok. Hospodaření obcí je pak přezkoumáváno z hlediska formální a věcné správnosti krajskými úřady nebo auditorskými firmami. Auditor je povinen projednat s finančním výborem zprávu o přezkoumání hospodaření obce.

Kontrolní výbor kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce. Dále ze zákona kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti. Kontrolní výbor dále plní kontrolní úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce. O provedené kontrole musí výbor pořídit zápis, který závazně obsahuje údaje o tom, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků. Kontrolní výbor poté předloží zápis zastupitelstvu obce, k zápisu připojí vyjádření orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala. Opatření k nápravě ukládá zastupitelstvo svým usnesením.

Finanční a kontrolní výbory mohou vyřizovat oznámení občana pouze tehdy, pokud mu to zastupitelstvo města uloží. Zápis z kontroly je potom podkladem pro vyřízení podnětu občana zastupitelstvem, radou nebo úřadem. Výbory zastupitelstva jako orgány iniciativní a kontrolní nemají žádnou autonomní rozhodovací pravomoc v oblasti samostatné působnosti obce.

 

Binek, J., Galvasová, I., Svobodová, H., Holeček, J., Chabičovská K. Obec a její rozvoj v širších souvislostech (certifikovaná metodika Ministerstva zemědělství č. 1/2012). Brno: GaREP, spol. s r.o., 2009, ISBN 978-80-904308-2-2.

Zpět

Vyhledávání

Fotografie použita dle Creative Commons David_Yannick  © 2009-2018 Asociace regionalistů z.s., e-Rozvoj.cz, s.r.o. Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode