Neziskové organizace v rozvoji obcí

11.10.2010 08:45

Neziskový sektor je jedním z klíčových aktérů regionálního rozvoje na všech územních úrovních. O neziskových organizacích lze obecně říci, že se jedná o organizovanou formu občanské společnosti. Neziskové organizace jsou zřizovány za účelem pokrytí potřeb občanů, které nejsou uspokojeny ani soukromým sektorem (nízká ekonomická efektivnost, resp. neefektivnost), ani veřejným sektorem (nižší prioritní úroveň, nedostatek finančních prostředků). Typickými oblastmi, které reprezentují neziskové organizace jsou např. různorodé volnočasové aktivity (sport, kultura, zájmová činnost, apod.), ekologické aktivity, zdravotní a sociální služby. Institucionálně dělíme neziskové organizace na několik typů či forem podle organizační náročnosti, možností nebo podmínek:

-          občanská sdružení (zák. č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném znění)

-          obecně prospěšné společnosti (zák. č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, v platném znění)

-          nadace a nadační fondy (zák. č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, v platném znění)

-          zájmová sdružení právnických osob (zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění)

-          politické strany (zák. č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, v platném znění)

-          církve a náboženské společnosti (zák. č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, v platném znění)

-          obchodní společnosti založené za jiným účelem než je podnikání (zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění)

 

Občanské sdružení je nejčastější typ neziskové organizace. Je samostatnou právnickou osobou, organizační, finanční a administrativní náročnost ve všech fázích existence sdružení je minimální (samozřejmě s ohledem na rozsah a zaměření činnosti). Tato forma neziskového subjektu je využívána pro činnost sportovních klubů, různorodých zájmových sdružení či ekologických hnutí. Vznik nevyžaduje od zakladatelů žádné majetkové vklady, registrace sdružení je zdarma. Občanské sdružení vzniká na základě registrace Ministerstva vnitra ČR. Návrh na registraci musí být podán minimálně třemi osobami, z nichž alespoň jedna musí být starší 18 let. Toto ustanovení umožňuje vznik i mládežnických organizací, což je v rámci rozvoje lidských zdrojů velmi příznivé. K návrhu na registraci občanského sdružení musí být přiloženy stanovy občanského sdružení. Na základě návrhu a obsahu stanov následně MV rozhodne o registraci. Pokud není návrh kompletní, nebo pokud činnost zakládaného občanského sdružení odporuje zákonu, MV registraci odmítne. Registrace, která splňuje všechny náležitosti a není v rozporu se zákonem je vyřízena cca za 14 dní. Dle výkladu Ministerstva vnitra ČR se mohou členy občanského sdružení stát i obce (jakožto právnické osoby), není však přípustné, aby byly jeho zakládajícím členem.

 

Obecně prospěšná společnost je další forma neziskové organizace, která v Česku existuje od roku 1996. Hlavními znaky této formy NNO (nevládní neziskové organizace) je způsobilost k právním úkonům, tedy že obecně prospěšná společnost má právní subjektivitu, je založena podle zákona o obecně prospěšných společnostech a poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených podmínek, které jsou stejné pro všechny uživatele. Vyprodukovaný hospodářský výsledek obecně prospěšné společnosti musí být použit pouze na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které je společnost založena a nesmí být využit ve prospěch zakladatelů, členů orgánů společnosti či zaměstnanců. Pod pojmem obecně prospěná služba rozumíme takovou službu, jejíž prostřednictvím dochází k dosažení obecného blaha a to zejména v oblasti kulturní, sociální, zdravotní, humanitární, vzdělávací, ekologie, apod. Zakladateli obecně prospěšné společnosti mohou být fyzické i právnické osoby bez rozdílu (oproti podmínkám zakládání občanského sdružení). Klíčovým rozhodovacím orgánem obecně prospěšné společnosti, jehož zřízení je ze zákona povinné je správní rada. Fakultativně může být ustavena dozorčí rada a ředitel. Pro vznik obecně prospěšné společnosti je nutná registrace založené společnosti v rejstříku obecně prospěšných společností. Tento rejstřík vede Ministerstvo spravedlnosti ČR a tomu se též zasílá návrh na zápis založené obecně prospěšné společnosti.

 

Nadace a nadační fondy jsou účelová sdružení majetku za účelem dosahování obecně prospěšných cílů a to zejména na poli rozvoje duchovních hodnot, ochrany lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrany životního prostředí, kulturních památek a tradic, v oblasti rozvoje sportu, tělovýchovy, vědy, apod. Vzhledem k faktu, že se jedná o účelová sdružení majetku, je právě majetek klíčovým nástrojem realizace vytýčených cílů nadace či nadačního fondu. A rozdílnost obou „nadačních“ forem NNO spočívá právě v míře zapojení majetku do obecně prospěšné činnosti. Zatímco nadace využívá pro obecně prospěšné aktivity pouze tzv. nadační jmění, které je jednoznačně odděleno od ostatního majetku nadace, nadační fond využívá k dosahování svých cílů veškerý svůj majetek. Nadační jmění je přitom peněžní vyjádření peněžních i nepeněžních vkladů a darů zapsaných do nadačního rejstříku. Nadace či nadační fond se zřizuje písemnou smlouvou zřizovatelů nebo závětí. Nadace (nadační fond) je povinna, na rozdíl od občanského sdružení či obecně prospěšné společnosti, disponovat alespoň minimálním nadačním jměním, které nesmí být nižší než 500 tis. Kč po celou dobu trvání nadace (nadačního fondu). Nadace (nadační fond) vzniká dnem zápisu do nadačního rejstříku, který vede rejstříkový soud v gesci Ministerstva spravedlnosti ČR.

 

Zájmové sdružení právnických osob je účelově vytvořený svazek právnických osob k ochraně společných zájmů nebo k realizaci společného projektu. Právní úprava umožňuje sdružování jakýchkoliv právnických osob za jakýmkoliv (legálním) účelem. Z tohoto důvodu je toto funkční spojení možno využívat i v obcích a to zejména v rámci spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Zájmové sdružení právnických osob se zakládá písemnou zakladatelskou smlouvou. Právní způsobilosti sdružení nabývá zápisem do registru sdruženích, který vede krajský úřad místně příslušný dle sídla sdružení.

 

Politické strany a politická hnutí je možné považovat s ohledem na systém voleb do územních samospráv za základní formu sdružování občanů s cílem zajišťovat rozvoj spravovaného území. Vznik politických stran (politických hnutí) nepodléhá schvalování, nutná je pouze registrace. Registrujícím orgánem je Ministerstvo vnitra ČR, které může registraci u těch politických stran, jejichž deklarovaná činnost je v rozporu s platnými právními předpisy ČR. Politické strany (politická hnutí) jsou právnickými osobami a odpovídají za své závazky celým svým majetkem. Členové za závazky strany neodpovídají ani za ně neručí. Strany a hnutí nesmí vlastním jménem podnikat. Mohou však zakládat podnikatelské subjekty, ale pouze pro činnosti související s činností strany (hnutí). Taxativně jsou vyjmenovány následující činnosti:

-          vydavatelství, nakladatelství, tiskárny, rozhlasové nebo televizní vysílání

-          publikační a propagační činnost

-          pořádání kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí

-          výroba a prodej předmětů propagujících program a činnost strany (hnutí).

 

Církve a náboženské společnosti jsou dobrovolná společenství osob založená za účelem vyznávání určité náboženské víry. Právnickou osobou se stávají po registraci na Ministerstvu kultury ČR. Návrh na registraci musí obsahovat základní charakteristiku církve, její učení a poslání, zápis o založení církve na území ČR, minimálně 300 podpisů (v originále) zletilých občanů ČR s trvalým pobytem v ČR, kteří se k církvi hlásí a základní (zakládací) dokument církve.

 

Obchodní společnosti, resp. pouze společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti mohou být též založeny za jiným účelem, než je podnikání i přesto, že jsou obchodním zákoníkem primárně k podnikání určeny. Veřejná obchodní společnost a komanditní společnost mohou být naopak založeny výhradně za účelem podnikání. Předmět činnosti obchodní společnosti založené za jiným účelem než podnikatelským se zapisuje do obchodního rejstříku a vzhledem k tomu, že na takovou činnost není vydáváno žádné oprávnění či rozhodnutí, měl by rejstříkový soud zapsat takovýto předmět činnosti bez doložení. Tato forma neziskové společnosti je však v praktickém životě poměrně těžkopádná a finančně mnohem náročnější než např. občanské sdružení či obecně prospěšná společnost. V tomto výčtu je tedy uváděna pro úplnost všech možností.

Zpět

Vyhledávání

Fotografie použita dle Creative Commons David_Yannick  © 2009-2018 Asociace regionalistů z.s., e-Rozvoj.cz, s.r.o. Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode