Informační zdroje pro obce

Základním zdrojem informací jsou různá statistická zjišťování Českého statistického úřadu (ČSÚ) České republiky jako nejvýznamnějšího statistického subjektu u nás. Je tomu tak proto, že datové báze ČSÚ jsou rozsáhlejší a soubornější než datové báze jiných institucí. Další předností je to, že zobrazují sociální a ekonomický vývoj ČR v poměrně širokém komplexu, a to jak na základě vlastních statistických zjišťování, tak na základě průběžného využívání informací datových bází dalších institucí. Kromě toho jsou datové báze ČSÚ ve vysokém stupni konzistentní s metodologií EU, což umožňuje provádění mezinárodních komparací.

Mezi další subjekty, vedle ČSÚ, které disponují s významnými statistickými zdroji, patří:

• jednotlivá ministerstva (MMR, MPSV, MPO, MŽP…),
• různé výzkumné ústavy (Ústav zdravotnických informací a statistiky, Ústav pro informace ve vzdělávání, Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Ústav územního rozvoje…),
• vysoké školy a jejich vlastní databáze (Masarykova univerzita – Centrum pro regionální rozvoj…),
• soukromé firmy (INCOMA Research, GfK Praha, GaREP Brno, e-Rozvoj.cz a další).

Pro výběr indikátorů na makroekonomické úrovni je možno využít souborných informací ČSÚ, které jsou k dispozici na jeho elektronické adrese (https://www.czso.cz). Podrobnější soubor informací obsahuje i Statistická ročenka ČR, kterou vydává taktéž ČSÚ a kterou je možno využívat jak v knižní formě, tak v elektronické formě. Na Statistickou ročenku ČR navazuje řada podrobnějších statistických výstupů souborného, průřezového nebo odvětvového charakteru. Rozsah těchto informací a přístup k nim je uveden rovněž na výše uvedené adrese ČSÚ.

Dalšími vhodným datovým zdrojem například pro výběr indikátorů i pro jejich kvantifikaci jsou regionálně orientované databáze Českého statistického úřadu. Jsou to zejména datové báze dvou typů:

• KROK – statistika krajů, okresů

(https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/krajske_rocenky),

• MOS/MIS – Městská a obecní statistika

(https://vdb.czso.cz/xml/mos.html).

Databáze KROK obsahuje údaje za okresy, za kraje v územním členění do r. 1999, za nové kraje (NUTS 3), oblasti (NUTS 2) a republiku (NUTS 0) a také za správní obvody (ORP) platné od roku 2003. Data v této databázi mají roční periodicitu. V současné době je zpracováváno do databáze cca 1 050 indikátorů a celkový počet územních celků je 414.

Databáze MOS/MIS obsahuje údaje o městech, obcích a jejich částech. Údaje v databázi MOS/MIS (městská a obecní statistika/městský informační systém statutárních měst) mají roční periodicitu. V současné době je zpracováváno do databáze cca 600 indikátorů.

Kromě klasických publikací také vycházejí různá periodika v podobě odborných časopisů a novin. Tyto tiskoviny mohou být různého zaměření. Statistikami, analýzami nebo trendy se zabývají například periodika Statistika nebo Demografie. Oblast veřejné správy je zase hlavním tématem časopisů Veřejná správa nebo Moderní obec. Spektrum tiskovin, které by mohly být důležité pro představitele obcí, krajů, ministerstev, doplňují další, již spíše dílčí příslušné tituly (např. Právní poradce, Práce a sociální politika, Moderní řízení nebo Obec a finance). Starší výtisky některých tištěných periodik jsou také veřejně přístupné na internetu.

Vybrané významné typy statistických šetření

Statistická šetření mohou nabývat různých podob a v současnosti jich existuje velmi široká škála. Z hlediska periodicity existují šetření pravidelná nebo ad hoc (účelová), z hlediska územního je spektrum též široké (viz kapitoly výše). Způsoby šetření jsou úplné (všichni existující respondenti dané skupiny), nebo neúplné (vybraný vzorek); druhý případ vzhledem k menším nárokům na organizaci bývá častější. S tím také souvisí i určitá opatrnost při interpretaci výsledků.

Vzhledem uvedené rozmanitosti šetření tudíž není možné uvádět všechny jejich typy, které v současnosti existují. Proto jsou zde uvedeny pouze ty nejvýznamnější nebo ty, které jsou nějak specifické či jinak významné.

Sčítání lidu, domů a bytů

(https://www.czso.cz/sldb/sldb.nsf/i/home)

Sčítání je zvláštní statistické zjišťování, při němž jsou k jednomu okamžiku zjištěny údaje o obyvatelstvu, jeho demografických, sociálních a ekonomických charakteristikách, domácnostech, úrovni bydlení, struktuře domovního a bytového fondu na území státu. Jedná se o vyčerpávající, tedy úplné šetření.

Statistické ročenky České republiky

(https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/krajske_rocenky)

Statistická ročenka České republiky patří mezi nejvýznamnější zdroje dat za celou Českou republiku, které lze každý rok zjistit. V jejím případě nejde o klasické šetření, nýbrž o výstup z celé řady sektorových statistik a šetření. Její významnost je podtržena nepřerušenou časovou řadou, kdy tyto publikace vycházejí v periodicitě jednoho roku (první ročenka ČR vyšla v roce 1993 a byla za předcházející rok 1992). Její význam spočívá i v jejím širokém tematickém rozsahu, neboť se v ní objevují základní souborné údaje téměř ze všech hlavních oborů, které jsou například vymezeny pomocí klasifikace CZ-NACE (do konce roku 2007 to byla klasifikace OKEČ – Odvětvová klasifikace ekonomických činností), a mnohé další. Praktická využitelnost statistických ročenek je zvýrazněna existencí jejich územně nižších variant pro každý kraj zvlášť a možností jejich vzájemného porovnání; u vybraných indikátorů jsou údaje i za jednotlivé okresy daného kraje. Bohužel se v těchto ročenkách téměř neobjevují údaje za základní územní jednotky – obce.

Agrocenzus (https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/strukturalni_setreni_v_zemedelstvi_zem_2007)

Dalším významným typem sčítání, které opět zajišťuje ČSÚ, je Agrocenzus. Kromě pravidelného výkaznictví z oblasti zemědělství organizuje ČSÚ také mimořádná šetření. V letech 1995 a 2000 proběhla celoplošná zemědělská sčítání. Jedná se o zemědělský cenzus na území ČR, jehož účelem je získání základních údajů o činnosti a struktuře subjektů v zemědělství, lesnictví a rybářství. Občas toto sčítání je spojeno společně se zemědělským sčítáním organizovaným organizací FAO v rámci světového sčítání (např. v roce 2000).

Od roku 2003 ale nastaly v Agrocenzu určité změny. Tou nejvýznamnější je jistě jeho rozsah a periodicita. Počínaje rokem 2003 začal Český statistický úřad formou Strukturálního šetření v zemědělství (zemědělský census) aktualizovat údaje jednou za dva roky (2003, 2005, 2007) a za zemědělce, vyhledané při plošném zemědělském sčítání Agrocenzus 2000, které mělo charakter úplného sčítání (všechny dotčené subjekty). Tato šetření ale již probíhají pouze v 70 % subjektů, tzn. ve 4 358 obcích republiky, a pouze u těch, kteří splní kritéria stanovená vždy ke každému Agrocenzu konkrétní vyhláškou.

Sčítání dopravy

(https://www.rsd.cz/Silnicni-a-dalnicni-sit/Intenzita-dopravy)

Jelikož je doprava významným a dynamickým odvětvím, které se stále velmi rychle mění, je potřeba i zde sledovat jednotlivé indikátory. Pravidelné statistiky dopravy, jejich jednotlivých komponent (silniční, drážní, letecká a vodní) a infrastruktury vycházejí v každoročních Statistických ročenkách ČR vydávaných Ministerstvem dopravy ČR.

Velmi významným šetřením, které v dopravě také probíhá, a to jednou za pět let (1995, 2000, 2005), je sčítání a šetření intenzity dopravy. Toto sčítání zajišťuje Ředitelství silnic a dálnic ČR, což je státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem dopravy ČR. Toto šetření je prováděno na všech typech komunikací (vyjma místních komunikací). Díky tomu může sloužit jako významný podklad pro budoucí plánování rozvoje daného území.

Mapové zdroje

Rozložení vybraných jevů a statistických údajů v území je možné znázornit pomocí kartografických metod, a to jak pomocí klasických „papírových“ map a atlasů, tak pomocí geografických informačních systémů, které v posledních letech zaznamenaly velký rozmach.

Výhoda GIS, oproti klasickým mapovým dílům, spočívá v jejich dostupnosti, interaktivnosti a aktuálnosti. Možnosti využití GIS jsou velmi široké a lze je využít např. při tvorbě územních plánů, při stavebním řízení a jeho podpoře, při tvorbě informačních serverů s mapovými službami (www.mapy.cz, www.maps.google.com), při podpoře turistiky, cykloportálů a internetových map se zájmovými místy (www.kudyznudy.cz), při vizualizaci a analýzách (např. viditelnosti) dopadu nových staveb na současnou situaci, při dopravních analýzách a analýzách obslužnosti, v krizových a povodňových plánech, při zpracování katastrálních map (www.cuzk.cz), k evidenci chráněných památkových oblastí, biotopů apod.

Zpracováno na základě: Binek, J., Galvasová, I., Svobodová, H., Holeček, J., Chabičovská K. Obec a její rozvoj v širších souvislostech (certifikovaná metodika Ministerstva zemědělství č. 1/2012). Brno: GaREP, spol. s r.o., 2009, ISBN 978-80-904308-2-2.