Financování rozvoje obce - souhrn

28.12.2009 23:28

 Základní výčet a popis zdrojů financování regionálního rozvoje na obecní a mikroregionální úrovni v aktuálních podmínkách České republiky.

 

Vzhledem k tomu, že současný legislativní systém financování obcí (rozpočtové určení daní, neexistence obecních daní, apod.) nezajišťuje municipalitám dostatek finančních zdrojů či motivace k jejich získání a s ohledem na to, že vlastní aktivita obcí (obecní podnikání) v nynějších podmínkách nemůže nijak výrazně zvýšit úroveň obecních rozpočtových příjmů, je naprostá většina obcí finančně nesoběstačných. Tento stav v konečném důsledku omezuje vlastní samosprávnou suverenitu obce, tedy, dalo by se říci, až i právo dané obcím Ústavou České republiky.
 
Za této situace lze možné finanční zdroje pro rozvoj obcí rozdělit do tří základních skupin.
a)      vlastní prostředky obecních rozpočtů
b)      prostředky partnerů rozvoje v obci
c)      cizí zdroje
 
a)      vlastní prostředky obecních rozpočtů
·        rozpočet obce, resp. volné rozpočtové prostředky, tedy ta část rozpočtu obce, která zbude po odečtení těch výdajů obecního rozpočtu, které musí obec vynaložit pro splnění svých základních funkcí (tzv. mandatorní výdaje) od celkového objemu finančních prostředků. V praxi se jedná o zajištění běžných veřejných statků a služeb nezbytných pro život obce dle stanovených priorit:
-         vlastní činnosti obce (zajišťování výkonu samostatné a přenesené působnosti),
-         zajišťování chodu organizací zřízených obcí (školy, knihovny, muzea, apod.),
-         příspěvky na společnou činnost na základě smluv o sdružení (svazky obcí, sdružení obcí, apod.),
-         vlastní preferované veřejné statky a služby – veřejné osvětlení, celoroční údržba komunikací, atd.)
Výše uvedené volné rozpočtové prostředky (běžné, kapitálové) se pak následně použijí v souladu se schváleným programem rozvoje územního obvodu obce, příp. s jeho akčním plánem na realizaci těch aktivit a projektů, které jsou uvedeny jako prioritní.
 
b)      prostředky partnerů rozvoje v obci
·        prostředky podnikatelských subjektů. Podnikatelé vynakládají prostředky, resp. jsou ochotni finančně participovat na takových aktivitách, které jim ve finále zajistí zvýšení vlastního prospěchu. Tento přístup je v podmínkách tržního hospodářství zcela přirozený a nesmí na něj být pohlíženo jako na vypočítavost. Prospěch nebo přínos na straně přispívajícího podnikatelského subjektu přitom nemusí být pouze ve formě zvýšení tržeb a podnikatelského zisku. Mnoho osvícených podnikatelů dbá například na úroveň rekreace a trávení volného času svých pracovníků, protože ví, že spokojený a odpočinutý zaměstnanec podává daleko lepší výkony než zaměstnanec unavený a stresovaný. I přes to, že výše uvedené může znít jako učebnicová teorie, stále častěji se tento přístup zaměstnavatelů (i v privátní sféře) objevuje a tito zaměstnavatelé spolupracují s obcemi na zajišťování kvalitního bydlení, budování zázemí pro trávení volného času, spolufinancování kulturních a zábavních akcí, apod. Velmi často lze také spatřovat spolupráci podnikatelských subjektů a místní veřejné správy v oblasti místních komunikací, ať už se jedná o podíl na rekonstrukci či opravě vozovek poškozených nadměrnou zátěží v důsledku dopravní obslužnosti konkrétního podniku nebo o zimní údržbu zajišťovanou prostřednictvím, v zimním období jinak nevyužité, techniky soukromých zemědělců. Tento způsob výrazně šetří obecní prostředky a zároveň napomáhá zemědělcům snadněji překlenout neprodukční období.
·        prostředky spolků, občanských sdružení a dalších neziskových organizací v obci. Tito partneři se většinou svoji aktivitou výrazně podílejí na životě obce, pořádají různě akce a z velké části je financují z vlastních zdrojů. Při promyšlené spolupráci mohou tyto organizace některé typy aktivit zcela převzít a zajišťovat. Financování těchto aktivit pak lze zajišťovat ze zdrojů, které jsou dosažitelné právě jen pro neziskové organizace.
·        prostředky občanů. Na tomto místě je třeba předeslat, že v žádném případě nejde o jinak pojmenovanou formu daně či poplatku, ale spíš o konkrétní ukázku možného partnerství, o sázku na jistou míru patriotismu občanů apod. Řada měst a obcí tak má zkušenosti například s vydlážděním náměstí nebo obnovou parku. Podíl na těchto aktivitách je možno nabídnout i občanům a to ve formě příspěvku na metr dlažby, nebo na vysazení stromku apod. Obec pak může při této příležitosti postaví pamětní desku, do které mohou být vyryta jména těch, kteří se na dané akci podíleli. Samozřejmostí by měl být též zápis do obecní kroniky. Tímto způsobem však nelze realizovat běžné aktivity ani není vhodné jím vyrovnávat rozpočtové schodky. Jedná se o doplňkový zdroj, který má upevňovat partnerství s občany a jejich pozitivní vztah k obci.
·        příjmy ze sdružování prostředků. Tato forma financování bývá zpravidla účelová (případně může být součástí činnosti svazku obcí). Na základě písemné dohody několik obcí sdružuje své prostředky na společné zajišťování a financování dohodnutých aktivit. Ze sdružených prostředků obcí (případně i jiných subjektů) se financují takové veřejné statky a služby, na jejichž realizaci by jedna obce neměla dostatečné zdroje, resp. oddělené financování stejných veřejných potřeb v jednotlivých municipalitách by vedlo k nehospodárnému a neefektivnímu využití finančních prostředků. Sdružování prostředků tedy vede k dosažení vyšší efektivnosti používání veřejných finančních zdrojů zejména využíváním tzv. úspory z rozsahu.
 
c)      cizí zdroje (v oblasti samostatné působnosti)
·        účelové dotace. Tento zdroj tzv. nenávratného příjmů je charakterizován přesně vymezeným účelem použití. Tento druh finančních prostředků umožňuje poskytovateli (EU, stát, kraj) zasahovat do rozhodování nižších orgánů v rámci konsenzuálně přijatých rozvojových pravidel. V běžné praxi se jedná zejména o dotace státní, dále, v hierarchii územně správního uspořádání, o dotace krajů (grantová politika, fondy) a v neposlední řadě o dotace ze Strukturálních fondů Evropské unie. U všech výše uvedených dotačních zdrojů je třeba ve většině případů počítat s  nutností vynaložení vlastního podílu finančních prostředků. Proto je důležité přijmout správné rozhodnutí vzhledem k dočasně volným rozpočtovým zdrojům. Jedním z podstatných efektů dotačních programů je participace poskytovatele na rozvoji či realizaci žádoucích aktivit, vzhledem k prioritám rozvoje širšího území (kraje, republiky) při respektování záměrů obcí. Z tohoto pohledu je třeba brát uvedené dotace jako specifický druh naplňování principu partnerství.
·        návratné příjmy, tj. příjmy, které jsou v rozpočtu obce dočasné s obligatorní (povinnou) návratností. Jedná se zejména o:
-         úvěr od peněžního ústavu
-         návratné půjčky a finanční výpomoci od jiných subjektů
-         příjmy z emise obligací a dalších cenných papírů
      Rozhodne-li se obce přijmout jakékoliv návratné finanční prostředky, tzn. vznikne jí dluh, musí do budoucna počítat se splácením tohoto dluhu, tedy splácení jistiny (skutečné výše získané částky) a splácení úroků (odměny za poskytnutí prostředků). Toto celkově nazvané umořování dluhu může být v obci velkým problémem z důvodu omezených daňových příjmů, vzhledemk ne příliš velkým možnostem ve zvyšování nedaňových příjmů a k obtížnému snižování výdajů. Proto je před každým přijetím dluhu třeba pečlivě analyzovat současnou a prognózovat budoucí finanční situaci obce a zhodnotit možné dopady případného nesplácení dluhu.
Zpět

Vyhledávání

Fotografie použita dle Creative Commons David_Yannick  © 2009-2018 Asociace regionalistů z.s., e-Rozvoj.cz, s.r.o. Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode