Doporučení ke zkvalitnění majetkového hospodaření

15.10.2012 21:48

Hlavními vzájemně provázanými problémy v oblasti majetkového hospodaření obcí jsou špatný stav obecního majetku, nedostatečná evidence majetku a z toho plynoucí nedostatečné využití majetku a nevyhovující struktura majetku.

Majetková inspirace 1

Prvním inspirativním, ovšem jen obtížně hromadně následovatelným příkladem je obec Boží Dar. Boží Dar leží ve výšce 1 028 m n. m. v Krušných horách poblíž hranice s Německem. V tomto městě s pouhými 180 obyvateli zvolili po roce 1990 specifickou rozvojovou cestu. Aktivně se chopili podnikatelských příležitostí a postupně obec pořídila hotel, čerpací stanici, lyžařské vleky a další nemovitosti. Po skromných počátcích spojených s budováním infrastruktury a snahou zužitkovat „chátrající“ majetek v obci (např. jeho nákupem a uvedením do provozu) se podařilo vytvořit rozsáhlé majetkové portfolio ve vlastnictví obce. K podnikání s majetkem byla obcí zřízena společnost s ručením omezeným. Příjmy z podnikání a z pronájmů majetku činily v roce 2007 více než 7 mil. Kč, což tvořilo cca třetinu rozpočtových příjmů. Klíčovou roli v představeném rozvoji obce hraje starosta Jan Horník, který je v této funkci již od roku 1990. Je zřejmé, že v případě Božího Daru se spojil lidský faktor spolu s příznivými dispozicemi. Aktivní a koncepční přístup k rozvoji může být vzorem pro každou obec, pokud její zvolení představitelé vycházejí z širšího pojetí funkcí veřejné správy, resp. jejich hospodářsko-politických substancí. Naopak zastánci teoreticky „čistých“ liberálních konceptů, omezující majetkovou bázi obce na plnění jen základních správních funkcí, by zřejmě k jmenovanému příkladu přistupovali velmi skepticky.[1]

Hlavními doporučeními, resp. nezbytnými kroky ke zlepšení majetkového hospodaření obcí jsou:

  • Plánování rozvoje: Má-li být nalezena a dosažena struktura a velikost majetku odpovídající potřebám obce, je nezbytná existence koncepčních dokumentů formulujících rozvojové představy a záměry obcí. Pro majetkové hospodaření není zásadní podoba těchto dokumentů, nicméně musí být zřejmé, jaké služby obec chce zajišťovat a jakým směrem se chce rozvíjet, tak aby bylo možné odvodit nejvhodnější rozsah majetku podporující rozvoj.
  • Funkční a kompletní evidence majetku: Evidence majetku je zcela základním vstupem pro jakékoliv majetkové nakládání. Obecně lze vznést požadavek na přehlednou, komplexní a reálnou evidenci majetku. Vedle prostého součtu položek je potřebné uvedení údajů také o stavu majetku, o jeho lokalizaci, způsobu správy, případně také o nákladech s ním spojených a o budoucích výdajích na jeho údržbu. Pro nemovitý majetek by existence majetkových pasportů (jmenovitě pasporty budov, technických zařízení a infrastruktury, pozemků a komunikací) měla být zcela automatická. Technické řešení pasportu může mít rozličné podoby v závislosti na objemu majetku, nicméně vždy by mělo být v digitalizované podobě, tak aby správci majetku byla k dispozici všechna data potřebná pro sledování stavu majetku.
  • Správce majetku: Nezbytnou podmínkou efektivní správy majetku je zřízení pozice správce majetku. Optimální struktura řízení správy majetku je postavena na týmové práci odpovědného subjektu (správce) s vysokými pravomocemi, koordinačními a organizačními mechanismy a subjektů věnujících se dílčím věcným či technickým aspektům (např. údržbáři). V případě malých obcí může být tato struktura integrována do jedné osoby. Funkce správce může být spojena samozřejmě i s jinými činnostmi. Z činnosti správce lze zdůraznit důslednou terénní inventarizaci a plánování údržby a oprav majetku.[2]
  • Společná správa vybraných složek majetku obce: Kvalifikovaná správa některých majetkových typů (technická infrastruktura, byty, památky, lesní pozemky apod.) je věcí náročnou a pro mnohé malé obce kapacitně nezvládnutelnou. Je proto vhodné, aby v rámci svazků obcí posílila společná činnost ve správě majetku. Společnou správou tak lze výrazně snížit běžné výdaje a v případě investičních akcí i výdaje investiční a celkově správu zkvalitnit. Obce by ale neměly zapomenout na sladění činností mezi obecním správcem majetku a správcem majetku svěřeného do péče svazku. Lze si samozřejmě představit i společný výkon role správce majetku obce pro více obcí.
  • Postupy pro nakládání s majetkem obce: Nelze se domnívat, že by každá obec zpracovávala komplexní koncepci hospodaření s majetkem, nicméně nezbytným a minimálním standardem je stanovení postupů pro jednotlivé způsoby nakládání s majetkem obce včetně odpovědností za rozhodování a realizaci (zejména pro nákup, výstavbu, údržbu, pronájem, prodej).

Majetková inspirace 2

O důležitosti „dobrého nápadu“ svědčí příklad obce Vrbice v Královéhradeckém kraji nedaleko Kostelce nad Orlicí. Obec s přibližně 130 obyvateli se v roce 2004 rozhodla vystavět 30 m vysokou rozhlednu na místě, kde v minulosti již rozhledna stávala. Několikasettisícová investice se obci díky podnikatelskému přístupu mnohonásobně „vyplatila“. Vstup na rozhlednu je zpoplatněn 20 Kč, u rozhledny funguje stánek s občerstvením, rozhledna má také vlastní turistickou známku. To spolu s velkým zájmem turistů vedlo k dvacetinásobnému zvýšení nedaňových příjmů obce mezi lety 2005 a 2006 (první rok uvedení do provozu) ze 46 tis. Kč na více než 900 tis. Kč. Nedaňové příjmy tak v roce 2006 činily 44 % souhrnných příjmů. Na obci Vrbice je zřejmé, že možnosti posílení obecních příjmů pomocí majetkových nástrojů existují a jsou dostupné i pro malou obec.[3]

 

Vazby finančního a majetkového hospodaření

 

 

Příčiny

Důsledky

Vliv finančního hospodaření na majetkové hospodaření

Nízká zadluženost

→ možnost financování pořízení majetku

Investiční výdaje

→ zvětšení majetku

Vliv majetkového hospodaření na finanční hospodaření

Dobré hospodaření s majetkem

→ výdajové úspory,

→ příjmy z vlastní činnosti

Pořízení majetku

→ zvýšení běžných výdajů (výdaje na údržbu a provoz)

 

Důležitou součástí vzájemné podpory finančního a majetkového hospodaření je sledování různých socioekonomických či jiných trendů a adaptace finančních a investičních strategií.[4] K tomu je třeba, aby obce disponovaly profesionálními dovednostmi umožňujícími komplexní přístup k vyhodnocení souvislostí a k návrhu nejvhodnějších strategií.



[1] Více informací lze nalézt v článcích Krušné hory bez hranic. In Veřejná správa 4/2008, s. 12–14. Proti proudu směrem k prosperitě. In Moderní obec 6/2005, s. 26–27.

[2] Pro více informací k problematice správce obce lze odkázat na článek Vodička, K.: Správce majetku na radnici: rizikové povolání. In Veřejná správa 36/2004, s. 28–30, z něhož byly čerpány některé uvedené informace.

[3] Pro podrobnosti lze odkázat na stránky obce Vrbice, které jsou dostupné z <https://www.vrbice.info>.

[4] Praktickým příkladem přímé souvislosti mezi finančním, majetkovým a strategickým plánováním je situace dvou italských měst, která zažila v sedmdesátých letech trend stěhování lidí z centra měst na jejich okraje. To vedlo během deseti let k vyprázdnění školních budov v centru a k jejich nedostatku na předměstích. Florencie tento trend nevystihla a dostala se do velkých potíží. V Pratu naopak uvedený trend sledovali, využili vysokých cen nemovitostí v centru, prodali školní budovy a začali stavět na předměstích.

 

Zpět

Vyhledávání

Fotografie použita dle Creative Commons David_Yannick  © 2009-2018 Asociace regionalistů z.s., e-Rozvoj.cz, s.r.o. Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode