Cestovní ruch a samospráva - základní teze

Důležitým procesem pro dlouhodobý rozvoj pozitivních efektů a dopadů aktivit cestovního ruchu je spolupráce. V tomto případě má veřejná správa zejména roli iniciátora, koordinátora a tvůrce prostředí. Významnou roli hraje akceptování podnikatelů i veřejnosti jako partnerů a hledání společné vize rozvoje území (destinace).

V oblasti cestovního ruchu existuje velmi rozmanitá škála okruhů spolupráce, kterým se obce mohou věnovat. Mezi ty nejzásadnější patří marketing území, destinační a návštěvnický management, příprava turistických produktů a balíčků, spolupráce s ostatními regiony a v neposlední řadě i společné rozvojové projekty.

V rámci těchto okruhů se spolupráce zaměřuje především na budování doprovodné turistické infrastruktury (zvláště pro cykloturistiku a pěší turistiku, lyžařské trasy atd.), společnou propagaci území, vytváření jednotného informačního systému území a pořádání společných kulturních a sportovních akcí.

V současné době jsou hlavním hybatelem (iniciátorem) rozvoje cestovního ruchu ve vyspělé Evropě organizace cestovního ruchu (OCR). Na území České republiky jejich význam postupně vzrůstá a vývoj v této oblasti koresponduje s vývojem, který probíhal v minulosti v Evropě (zejména v alpských zemích).

Organizace cestovního ruchu se ve stručnosti charakterizuje jako efektivně fungující uskupení subjektů, které existují na zvolené organizační platformě (např. sdružení právnických osob) a řídí a koordinují rozvoj cestovního ruchu na vymezeném území na různých jeho velikostních úrovních (místní, regionální, krajské, národní).

Význam OCR spočívá zejména ve spolupráci, která usnadňuje konkurenceschopnost nejen uvnitř daného území (destinace), ale hlavně navenek vůči ostatním územím (destinacím). Proto je velmi důležité územní vymezení regionu působnosti dané OCR. Pouze dobře fungující OCR, založené na partnerství a spolupráci s dalšími rozhodujícími aktéry cestovního ruchu (zejména z podnikatelského sektoru) v daném území, se mohou stát efektivními konkurenceschopnými jednotkami.

Převážnou většinu aktivit v cestovním ruchu vykonává soukromý, především podnikatelský sektor. Jeho cílem je zisk, proto primárně příliš neřeší dopady své činnosti na obyvatele či přírodní prostředí. Z hlediska existence podnikatelského sektoru v oblasti cestovního ruchu je poměrně slabé zapojení tohoto sektoru do OCR. Zapojení jednotlivých podnikatelů či celých skupin do struktur a fungování OCR je přitom rozhodující podmínkou pro její efektivní rozvoj. V současnosti ale stále převládá určitá nedůvěra podnikatelského sektoru v zapojování do těchto struktur. Tento fakt je dán zejména krátkou historií podnikatelské kultury u nás, nedostatečnou znalostí zahraničních zkušeností a také neprofesionálním přístupem managementu veřejných subjektů při zakládání a formování organizací cestovního ruchu.

Úkolem veřejné správy je tedy především vytyčit žádoucí směry rozvoje odvětví (tj. oblasti aktivit) a koordinovat činnost jednotlivých aktérů tak, aby užitek z jejich realizovaných aktivit byl co největší. Různé úrovně veřejné správy mají odlišné kompetence i nástroje, kterými svého cíle mohou dosáhnout, a tak je nutné je vhodně využívat.

Zpracováno na základě: Binek, J., Galvasová, I., Svobodová, H., Holeček, J., Chabičovská K., Koráb, V., Bumberová, V., Rosenberg, J., Halásek, D., Obce a regiony pro podnikatele & podnikatele pro obce a regiony, Brno: GaREP, spol. s r.o., 2011, ISBN 978-80-905139-0-7.